Komentáře: Z kopce nebo do kopce? Ve Skotsku to občas nevíte

Od: Lukyn

Lukyn — Sat, 23 Jan 2021 18:05:29 +0000

Odpověď na miztli. Pisatel tu vystizne napsal, jak se clovek na danem miste muze citit. Nic proti Vasi odbornosti (inu nekdo rad “machruje”), ale kdyby to popsal jako Vy, tak to nikdo necte.

Od: miztli

miztli — Sat, 23 Jan 2021 11:20:23 +0000

Zkrátka, pisatel zde již jen tím, že zmiňuje vodováhu, přiznává, že nerozumí pojmu topografické převýšení a převýšení se zahrnutím vlivu tíhového zrychlení a mylně si plete dojem gravitační anomálie s pojmem asi jako klam. Anomálie gravitační je pojem, se kterým se pracuje dnes a denně ve vyšší geodesii při měření převýšení při vemi přesné nivelaci. Ta vodováha neudělá nic jiného, než jen že bublina zaujme plochu ekvipotenciálu při stejném tíhovém zrychlení v koncových bodech vodováhy, jenže zde je odlišné situované a proto to mylně připisuje pojmu klam, prostě vodováha mu „ukázala“, že jako se lahev kutálí „do kopce“ tak i bublina se mu jevila příslušně vychýlená. Jenže jelikož nezná tíhové zrychlení v koncových bodech, tak neví nic, tak jen potvrzuje kutálení kutálením, nebo vychýlenou bublinu kutálením, čili nic nedokazuje. Na to je zapotřebí velmi pečlivě měřit gravimetrem tíhové zrychlení ve více bodech té vozovky a odvodit druhé a třetí derivace potenciálu.

Od: miztli

miztli — Sat, 23 Jan 2021 10:59:05 +0000

To je nesmysl. Pokud by se dělala velmi přesná nivelace, musilo by se naměřit topografické převýšení, to lze vždy bez ohledu na optický dojem. Geofyzika a geodynamika a vyšší geodezie se neřídí žádnými optickými dojmy a iluzemi, ale měřením interpretovaným s použitím vyšší matematiky. Jenže vlivem nakupení hmot v zemském nitru se stane toto: v „obvyklém“ případě je gravitační zrychlení menší v bodě terénu s vyšší topografickou výškou a větší v bodě terénu s nižší topografickou výškou. Jenže to může v tomto případě být právě naopak, tedy v bodě s nižší topografickou výškou může být menší tíhové zrychlení a v bodě s vyšší topografickou výškou větší tíhové zrychlení. Takže potom jízda do topgrafického kopce je fakticky jízdou, která je obdobou jízdy „s kopce“ za obvyklých okolností, tedy z bodu kde je nižší gravitační zrychlení do bodu kde je vyšší gravitační zrychlení, čili „bez námahy“. Zkrátka rozhodující je vždy, jaký je rozdíl tíhových zrychlení (to je gravitační včetně odstředivého) v koncových bodech dráhy na této vozovce, bez ohledu na topografické převýšení. A to jediné rozhoduje, kam se kulatý předmět bude kutálet, nikoliv sám topografický rozdíl výšek.