Kummakivi známý také jako balancující kámen je fascinující přírodní útvar ve Finsku skládající se ze dvou balvanů. Jeden z nich leží na druhém na velmi malé ploše, a tak budí dojem, že musí každou chvíli spadnout. Opak je však pravdou – balancující kámen je v takto zdánlivě nemožné pozici odhadem již 12 000 let.
Kámen na kameni
Kummakivi znamená v překladu „zvláštní kámen“. Tento podivný geologický útvar tvoří dva veliké balvany. Spodní z nich je poměrně hladký a zvedá se ze země jako zakřivený kopeček. Vrchní kámen má naopak drsný povrch, díky kterému se dokáže na tak malé kontaktní ploše udržet.
Dalším důvodem, proč obrovský, sedm metrů dlouhý balvan drží na místě, je těžiště. Když se na celý útvar podíváte, sice vypadá, že se nachází trochu jinde, ve skutečnosti je však přímo v místě kontaktu obou balvanů.
Právě díky těžišti a hrubému povrchu kamene dokáže Kummakivi držet na místě opravdu pevně. Kdybyste se ho pokusili vší silou shodit, nepodaří se vám to. Přestože jde tedy o útvar, který by měl od pohledu každou chvíli spadnout, ve skutečnosti se jedná o pevnou strukturu, která se zřejmě nepohne další tisíce let.
Jak útvar vlastně vznikl?
Jak balvan na místě drží, víme. Ale jak se tam dostal? Podle finské mytologie, která je plná různých nadpřirozených bytostí, mají neobvyklou strukturu na svědomí trollové či obři, kteří tento kus skály na místo donesli. Tito tvorové mají žít ve skalnaté krajině, kde si vytváří ve skalách a velkých kamenech obydlí.
Dnes už však víme, že k tomu došlo pravděpodobně jinak. Geologové mají za to, že balvan na místo donesly ledovce při poslední době ledové. Když pak roztály, nebo se přesunuly na sever, kámen zůstal a skončil tak v této poněkud zvláštní pozici.
Balancující kameny jako inspirace umělců
Existuje umělecké odvětví zvané „stone balancing“, při kterém se lidé snaží vytvořit podobně neuvěřitelné kamenné stavby ve zdánlivě nemožných polohách. Vzniklé stavby mohou svým popíráním fyziky často připomínat právě Kummakivi.
Balanceři, jak se těmto umělcům říká, stavějí svá díla nejčastěji v přírodě. Může se tak stát, že někdy během procházky narazíte na útvar podobný tomu finskému, jen v poněkud menší velikosti. Princip toho, jak drží tyto stavby pohromadě, je však stejný jako u Kummakivi – záleží jen na těžišti a povrchu jednotlivých kamenů.
Copywriterka, která se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2020. Studuje český jazyk a literaturu na VŠ, aby se jednoho dne mohla tvorbě textů věnovat naplno. Zajímá se o různá tajemná či pozoruhodná místa na zemi, o která se pak s radostí dělí se čtenáři. Jelikož má za sebou také zdravotnické vzdělání, věnuje se i tématům první pomoci.
Když se dozvím kam pošlu foto.
Dobrý večer, já stavím kamenné věže již několik let je to super zábava na dovolené v Chorvatsku
Těžiště horního balvanu není rozhodně v místě styku obou balvanů, jak píše autorka článku. Může se nacházet odhadem cca 2 m nad tímto místem, kde se horní útvar dotýká spodního.
Autorka píše o průmětu těžiště do podstavy. Ten je na pevné části dolního kamene.