Českým vědcům se podařil mimořádný objev. Nový druh cizopasníka objevený v plošticích na Turnovsku má totiž naprosto nečekanou a výraznou odchylku od genetického kódu, který je jinak u drtivé většiny organismů včetně člověka úplně stejný. Studii molekulárních biologů z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR, která objasňuje tuto genetikou záhadu, otiskl prestižní magazín Nature.
Parazitický prvok Blastocrithidia nonstop sice nenapadá člověka, je však blízce příbuzný trypanozomám, které způsobují řadu závažných chorob. Cizopasník je ale i tak pro vědce cenným materiálem k výzkumu, protože díky své genetické anomálii může biologům otevřít cestu k dosud nepředstavitelným manipulacím s genetickým kódem.
Poměrně nedávno se však ukázalo, že existují i organismy, do jejichž vět se navíc připletly další tečky, přičemž nahradily v náhodných slovech písmena E a V, která značí aminokyseliny. V důsledku toho jsou čtenáři (v případě genomu se jedná o buněčné luštitele genetického kódu – tzv. ribozomy) zmateni, protože nepoznají, kde věta přesně končí.
Právě tento problém byl objeven i u parazita z Turnovska, který cizopasí na plošticích. Vědci z Parazitologického ústavu Biologického centra a Mikrobiologického ústavu AV ČR však objevili molekulární mechanismus, který se u tohoto prvoka vyvinul, díky němuž mohou ribozomy genetický kód procházet, jako by v něm žádné tečky nebyly.
„Trik spočívá v povaze a délce molekuly transferové RNA (tRNA), která ribozomu běžně slouží jako luštitelská příručka, a v jedinečné úpravě jedné bílkoviny, která v buňkách za normálních okolností zajišťuje rozpoznávání teček, tedy přesné ukončení proteosyntézy,“ vysvětluje Leoš Valášek. Součinností těchto dvou upravených molekul pozná ribozom tohoto prvoka, a také kdy má, nehledě na spoustu teček, větu správně ukončit, a kdy má tečky naopak nahradit dvěma původními písmenky (E a V), což příběhu (genetické informaci) vrátí smysl. Další zajímavostí je skutečnost, že ribozomy žádných jiných organismů nedokážou takto zašifrovanou genetickou informaci správně rozluštit. Jedná se tak o naprosto nečekaný a dramatický odklon od standardního genetického kódu, který je podstatou všeho živého.
Objev je důležitý nejen pro základní biologický výzkum, ale i pro nejnovější vědecké trendy, jakým je např. syntetická biologie, jejímž cílem je uměle vytvořit a vylepšit produkci a vlastnosti biologických látek pro nejrůznější účely.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
