Posmrtný porod
Ostatky ženy a dítěte. Foto: Pasini et al./World Neurosurgery/Elsevier/CC BY 4.0

Středověk byl opravdu dobou temna. Medicína prakticky neexistovala a nebylo tedy neobvyklé, že lidé z dnešního pohledu umírali často až příliš brzy. Dlouhý život neměla ani nešťastná těhotná žena, jež zemřela někdy mezi 7. a 8. stoletím ve městě Imola v Itálii. Poté, co byl její hrob odkryt v roce 2010, vyšly na světlo dva neobvyklé detaily, které zmiňuje studie zveřejněná v magazínu World Neurosurgery. Mezi nohama nebohé ženy byla patrná hromádka malých kostí, jež patřily dítěti, které se podle všeho narodilo až po smrti matky. Archeologové si také všimli malé dírky v matčině hlavě, patrně způsobené jistým typem trepanace.


Porod po smrti?

Ostatky ženy byly nalezeny v kamenném hrobě. Podle analýzy vědců je její stáří odhadováno na 25 – 35 let. Žena se pravděpodobně nacházela ve 38. týdnu těhotenství.

Nohy dítěte neopustily dělohu matky, jeho hlava a vrchní část těla se dostala ven, ale ne dříve, než po smrti ženy. Podle vědců se jedná o „vytlačení plodu post – mortem“. Může se tak stát, když se v těle mrtvé ženy nashromáždí plyny, které vytlačí plod ven. Nicméně se jedná o jev tak neobvyklý, že byl archeology pozorován jen zřídkakdy.

Posmrtný porod
Otvor v lebce po trepanaci. Foto: Pasini et al./World Neurosurgery/Elsevier, CC BY 4.0

Trepanace lebky v průběhu těhotenství nebyla běžná

Vědci byli také překvapeni dírkou v lebce ženy. Otvor měří 4,6 mm. Nejednalo se o násilný čin, který by zranění ženě způsobil. Ten, kdo ženě proceduru prováděl, si dal skutečně záležet. Dírka totiž byla vyhloubena čistě a precizně. Je pravděpodobné, že se jednalo o léčebnou techniku té doby – trepanaci. Věřilo se, že otevření lebeční dutiny dokáže vyřešit řadu zdravotních potíží, například horečku, křeče nebo nitrolebeční tlak.


Obdobné léčebné procedury se většinou na těhotných ženách neprováděly. Není jisté, proč se tehdejší lékaři k tomuto kroku uchýlili. Je možné, že žena trpěla preeklampsií nebo eklampsií, těhotenskou zdravotní komplikací projevující se vysokým krevním tlakem, poškozením jater nebo záchvaty. Vědci pozorovali začínající projevy hojení na ženině lebce, což je vedlo k přesvědčení, že zemřela přibližně týden po proceduře.

Hieronymus Bosch
Trepanace lebky na malbě Hieronyma Bosche. Zdroj: Volné dílo, Wikimedia

Příčina její smrti zůstává stále záhadou. Důkazy o trepanaci byly nalezeny na velkém množství starověkých míst, ale znaky operativních zákroků na lebkách lidí žijících ve středověké Evropě nejsou běžným jevem. Dokonce i tento posmrtný porod je svědectvím, jak se tehdejší lékaři snažili svým pacientům všemožně pomoci.


Autorka se věnuje psaní různorodých článků převážně ze zahraničních zdrojů, a to od roku 2022. Mezi její oblíbená témata patří netradiční historické události či neobvyklá místa.

Přidat na Seznam.cz
About Admin

Autorka se věnuje psaní různorodých článků převážně ze zahraničních zdrojů, a to od roku 2022. Mezi její oblíbená témata patří netradiční historické události či neobvyklá místa.

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *