fotoaparát v ohni
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Tajemno a nadpřirozeno zkrátka lákají. Toho využil i amatérský fotograf v městečku uprostřed anglického Shropshiru. Léta tvrdil, že během požáru místní radnice zachytil obraz ducha malé dívenky. Fotografie jej proslavila, odborníkům se však stala trnem v oku. Vyvrátit její pravost trvalo celé roky.


19. listopadu 1995 ve Wemu

Toto datum se smutně vepsalo do historie několika tisícového městečka Wem, ležícího v anglickém vnitrozemí, v kraji Shropshir. Městskou radnici tehdy zchvátily ničivé plameny, které se staly děsivou podívanou mnoha kolemjdoucích. Jedním z těch, kteří na místě sledovali boj záchranářů s živlem, byl i Tony O’Rahilly.

Jeho koníčkem bylo focení, fotoaparát tak měl při sobě a pořídil několik snímků hořící budovy. Z jednoho však mrazí, na obrázku se jeví být částečně průhledná dívka v šatech jako z jiné doby. Autor tvrdil, že netuší, kde se záhadná postava vzala, jakékoliv retušování odmítal a zapřísahal se, že fotografie vznikla zcela přirozeně.


To samozřejmě vyvolalo vzrušené debaty, snímek se stal známým. Poprvé se objevil na titulní stránce místního plátku Shropshire Star, postupně se ale dostal i do rukou odborníků. Názory mnohých se rozcházely. Někteří potvrzovali Rahillova slova o autentičnosti, jiní se odvolávali na optický klam a náhodnou souhru kouře, světla a stínu. Mnozí však vyvíjeli úsilí směřující k absolutnímu vyvrácení pravosti fotografie a snažili se dokázat, že snímek dívky byl do fotografie vložen dodatečně.

Zjevení stovky let strašícího ducha

Mezitím se však vyrojila řada spekulací. Tou nejznámější je historka, že je na snímku Jane Churm, dívka, která v roce 1677 stála za vznikem obrovského požáru. Nešťastnou náhodou zapálila střechu jednoho ze stavení, popelem následně lehla velká část města, včetně dřívější radnice. Co bylo s Jane dál, se neví, mnozí místní jsou ale přesvědčeni, že její duch ve městě zůstal. I na znovu zbudované radnici se údajně měly dít zvláštní a tajemné věci, někteří přímo tvrdili, že ducha spatřili.

Přišla se snad vlastní vinou na místě uvězněná dívka podívat na opakující se tragédii? Nebo že by za požárem stál její zlý potenciál? Otázek bylo hodně, zůstaly však nezodpovězeny.

Tvář z fotky jako odraz obličeje ze staré pohlednice

Místo toho byl nakonec učiněn pokrok na cestě k napadení autenticity snímku. V roce 2010 byla objevena nápadná podobnost mezi obrázkem dívky z fotografie a starou pohlednicí z roku 1922, na které se dívenka objevila zřejmě poprvé.

Že by další duch? Ne, tváře i postavení těla si byly natolik blízké, že se s největší pravděpodobností skutečně jednalo o podvrh a dívka z pohlednice posloužila jako předloha pro Wem Ghost, jak se fotografii z roku 1995 začalo říkat.

Autor snímku už k vysvětlení ani osobní odpovědnosti přizván být nemohl, zemřel v roce 2005. Záhadná fotografie tak u některých budí otázky i nadále.

Zdroj: shropshirestar.com; Twitter@paranormalmonk; Twitter@ninatedablack


Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata spjatá s historií, urbexem, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).

Přidat na Seznam.cz
About Admin

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata spjatá s historií, urbexem, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).

Similar Posts

Komentáře (1):

  1. Nějakou dobu jsem se staral o hřbitov v Jaroměři a o místa u něho venku.Když jsem měl vozejk nebo kolečko,tahal jsem je za sebou.Stále jsem myslel na ty dole.Co kdyby někdo vylezl a byl za mnou.Nakonec jsem si na ně zvykl a ráno za tmy jsem s baterkou procházel hřbitov,abych věděl jak to tam vypadá.Nikdy tam nebyl ani duch,přízrak a nic podobného.Jenom jednou jsem se lekl,když mne pozdravil hrobník,který přišel na hřbitov z druhé strany.A kyž do lesa na houby,tak se má přivstát.Takže v lese jsem byl také ještě za tmy.V lese na Mostkách jsem byl kdysi velmi brzy a hodinu jsem čekal na světlo a také tam nebyl žádný duch.Nevychází mi sportka ani setkání s nějakým tajemnem.

Napsat komentář: Karel Vácha Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *