Během jediného roku zanechá jeden lední medvěd přibližně 300 kilogramů zbytků kořisti, které pak slouží jako potrava dalším zvířatům. Podle odhadů vědců poskytují tito predátoři v součtu zhruba 7,6 milionu kilogramů mršin, z nichž po celé Arktidě žijí další desítky druhů mrchožroutů.
Výzkum zveřejněný 28. října v časopise Oikos ukazuje, jak důležitou roli mají lední medvědi v potravním řetězci severních oblastí, a zároveň upozorňuje, že oteplování Arktidy a úbytek těchto šelem může výrazně narušit celý ekosystém.
Vědci už dlouho vědí, že lední medvědi obvykle požírají jenom tuk svých obětí. Nejčastěji jde o tuleně. Zbytek těla pak nechávají ležet. „Přesné množství těchto zbytků a jejich ekologický význam však zůstávaly dlouho opomíjeny,“ řekl biolog Nicholas Pilfold ze San Diego Zoo Wildlife Alliance a zároveň vedoucí studie, který mimochodem v Arktidě působil patnáct let.
Pilfoldův tým shromáždil poznatky z terénních studií, historických záznamů i pozorování, sahajících až do 30. let minulého století. Využil také údaje o tom, kolik tuleňů medvědi ročně uloví a kolik energie jejich maso obsahuje.
V období nejvyšší aktivity uloví lední medvěd zhruba jednoho tuleně každé tři až pět dní. To odpovídá asi 1 tuně masa ročně. Medvěd sám zkonzumuje přibližně dvě třetiny úlovku a zbytek, tedy okolo 30 procent, zůstává jiným živočichům. Vzhledem k tomu, že v Arktidě nyní žije přibližně 26 tisíc ledních medvědů, představují jejich zbytky miliony kilogramů potravy pro polární lišky, racky, sovy sněžné, vlky či medvědy grizzly.
„Bez ledních medvědů by se mnohá z těchto zvířat k takové potravě vůbec nedostala,“ vysvětluje spoluautorka studie Holly Gamblinová z Manitobské univerzity ve Winnipegu.
Pilfold sám podobné scény v terénu zažil: „Lišky často sledují stopy medvědů a čekají, až od úlovku odejdou. Nad nimi krouží ptáci a čekají, až přijde jejich chvíle,“ popisuje pro magazín Science News.
Arktida se však rychle otepluje a s úbytkem ledních medvědů mizí i jejich potrava pro další živočichy. Pokud populace medvědů začne klesat, klesne i množství mršin, které po sobě zanechávají. Podle výpočtů týmu se například v oblastech, kde počet medvědů v posledních letech ubývá, ztrácí ročně asi 323 tun této potravy. Tání ledu navíc některým druhům ztěžuje přístup k medvědím zbytkům.
Jak přesně se tento úbytek promítne do života ostatních arktických zvířat, zatím nelze říci. Jisté ale je, že dopad to mít bude.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
