Odpověď na tíživou otázku, jak moc je pravděpodobný mimozemský život, by mohla být ukryta přímo na Zemi. Důležité je však zjistit, zda život na Zemi vznikl pouze jednou, nebo opakovaně, či snad dokonce vícenásobně a existuje nebo existoval ve formě takzvané stínové biosféry.
Nově objevená černá díra, která se skrývá tisíc světelných let od Země v souhvězdí Dalekohledu, ovlivňuje dvojhvězdný systém na jižní obloze pozorovatelný pouhým okem. Objev se podařil astronomům z Evropské jižní observatoře.
V roce 1859 zasáhla Zemi tak silná geomagnetická bouře, že byla polární záře vidět dokonce v Karibiku. Podívaná to mohla být hezká, ale na tehdy nové telegrafní síti způsobila značné škody. Dnes by podobná událost mohla vyvolat naprostý chaos.
Hubbleův vesmírný teleskop před několika dny pořídil dva snímky umírající komety. Jde o dosud nejostřejší fotografie svého druhu a vědcům poskytují cenný materiál pro studium zániku těchto těles. Snímky zveřejnila agentura NASA.
Touha objevovat umožnila lidem nahlédnout dokonce až na počátek vesmíru před 13,8 miliardami lety. Vesmír je obrovskou bublinou nepředstavitelných rozměrů. V univerzu probíhají děje mající své periody, které člověk pomalu odhaluje. A tak vznikly pojmy jako Platónský či galaktický rok.
Tým vědců z NASA oznámil objev exoplanety velikosti Země, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně. Planeta by na svém povrchu mohla mít vodu v kapalném skupenství, což je základní předpoklad pro vznik mimozemského života.
Na povrchu hnědých trpaslíků, světů, které nejsou ani planety ani hvězdy, panuje silný vítr. Vědci z americké Bucknellovy univerzity k tomuto zjištění došli pomocí stejné metody, jakou použili při zkoumání některých exoplanet.
Horní vrstvy atmosfér plynných gigantů naší Sluneční soustavy mají podobnou teplotu jako Země. Ale na rozdíl od naší planety jsou Saturn, Jupiter, Uran a Neptun příliš vzdáleni od Slunce, takže jejich zdroj tepla musí přicházet odjinud.
Americká kosmická agentura v pondělí oznámila, že cílem nové mise bude podrobné studium solárních bouří. Vědci věří, že jim výzkum pomůže nejen lépe porozumět fungování naší Sluneční soustavy, ale také povede k lepší ochraně budoucích kosmonautů cestujících na Měsíc a Mars.
Navzdory tomu, že teorie superstrun je ve vědecké komunitě známá již několik desetiletí, bylo provedeno jen málo experimentálních testů. Významný krok ve výzkumu nyní učinili astronomové využívající rentgenovou observatoř Chandra. Svoji práci publikovali v odborném časopise The Astrophysical Journal.
Vědci ze Ženevské univerzity představili exoplanetu s jedním z nejextrémnějších podnebí, jaké si lze vůbec představit. Planeta WASP-76b je vzdálena asi 390 světelných let od naší Sluneční soustavy a prší na ni železo. Studie byla publikována v odborném časopise Nature.
Google Earth, respektive jeho webový ekvivalent v Google maps, je užitečným nástrojem. Někdy lze ale při prohlížení satelitních snímků narazit na pozoruhodnosti, nad kterými může rozum stát. Vybrali jsme pro vás šest úkazů, které stojí za pozornost a některé z nich lze jen stěží vysvětlit.
