Data z rentgenové observatoře Chandra, která obíhá Zemi ve výšce okolo 140 000 kilometrů a z pozemského radioteleskopu MeerKAT v Jihoafrické republice posloužila astronomům z NASA k vytvoření úchvatného snímku srdce Mléčné dráhy.
Jupiterův měsíc Europa je již řadu let kandidátem číslo 1 na potenciální mimozemský život ve Sluneční soustavě. Teď se tato šance ještě zvyšuje. Chladné těleso totiž s největší pravděpodobností ukrývá podmořské sopky.
Jednoduchá odpověď na zdánlivě jednoduchou otázku zní, že Zemi obíhá pouze jedno těleso, které nazýváme Měsíc. Na noční obloze je to největší a nejjasnější objekt a současně těleso, které jsme jako jediné při výzkumu vesmíru navštívili.
Hypotetická planeta Devět, která by se měla nacházet daleko za Neptunem, je podle vědců z Michiganské univerzity pouhým přeludem. Astronomové nenašli žádné nové důkazy o její existenci.
Před 240 lety, 13. března 1781, se podařilo amatérskému astronomovi Williamu Herschelovi pozorovat pomocí dalekohledu vlastní výroby těleso, které nemohlo být hvězdou ani kometou. Byl jím Uran.
Po přezkoumání všech dat, která jsou k dispozici, dospěl Peter Worden s týmem dalších vědců k názoru, že zdrojem signálu je téměř s jistotou člověk.
Pokud by někdy došlo k objevu či dokonce setkání s mimozemskou inteligencí, změní tato událost filosofii, politiku, náboženství a samozřejmě i pohled na existenci samotnou.
V roce 2003 byl do vesmíru vyslán Jang Li-Wej, vůbec první čínský astronaut. Velkou čínskou zeď však nespatřil. Tvrzení, pro Čínu velmi nepopulární, vyvrátil o dva roky později americký astronaut čínského původu Leroy Chiao.
Den za dnem se k sobě planety zvolna přibližují a to až do pondělí 21. prosince, kdy téměř splynou v jednu hvězdu. Něco podobného se naposledy událo v roce 1623 a znovu se zopakuje až za šedesát let!
Snímek vzdáleně připomínající slunečnici se jeví jako tmavá skvrna obklopená plazmovými stužkami, které jsou důsledkem působení magnetického pole ve středu tmavé plochy.
Výzkum skřítků, obřích výtrysků, světelných kruhů i záření gama nad bouřkovými oblastmi – takový je úkol sondy Taranis. Odstartuje v noci ze 16. na 17. listopadu z kosmodromu Kourou.
V neděli 8. listopadu 2020 večer krátce před čtvrt na sedm středoevropského času ozářil především severní část Čech velmi jasný meteor – bolid.
