Fotografie zachycující obří hvězdu WOH G64, která se zřejmě nachází v závěrečných fázích svého života, publikovali astronomové 21. listopadu 2024.

Fotografie zachycující obří hvězdu WOH G64, která se zřejmě nachází v závěrečných fázích svého života, publikovali astronomové 21. listopadu 2024.
Studie ukazuje, že i šestiměsíční pobyt astronautů na ISS může zpomalit kognitivní funkce, jako jsou paměť, pozornost či rychlost zpracování informací.
Vesmír je zaplaven nejrůznějšími rádiovými signály, ale astronomové nyní objevili skutečně bizarní signál, který se opakuje každou hodinu a prochází třemi různými stavy.
Agentura NASA vybrala novou posádku pro simulovanou misi na Mars. Čtveřice dobrovolníků stráví 45 dní v experimentálním biotopu v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu.
Kolektiv vědců vymezil novou oblast hledání temné planety. V pátrání ve vzdálených končinách naší Sluneční soustavy by měl pokračovat připravovaný dalekohled LSST
Odborníky nejvíce zaujala ledová kaldera o průměru asi 44 kilometrů zvaná Kiladze. Podle nich se jedná o supervulkán.
Prvnímu čínskému astronautovi se přihodila znepokojivá událost. V nedávném rozhovoru uvedl, že zaslechl ve vesmíru podivné zvuky.
Jsme ve vesmíru sami? Přestože odpověď zůstává nejasná, stále více vědců je přesvědčeno, že se život na jiném vesmírném tělese v určité formě vyskytuje.
Kolik by mohlo existovat mimozemských civilizací, které by chtěly napadnout Zemi? Alberto Caballero z univerzity ve Vigu se pokusil najít odpověď.
Ještě než se kanály na Marsu ukázaly jako výplody přehnaně aktivní vědecké představivosti, byly považovány za dílo inteligentních bytostí.
Japonští astronomové objevili možná nejvzdálenější dosud známou galaxii. Světlo útvaru s označením HD1 putovalo zřejmě 13,5 miliardy let.
Pátrání po exoplanetách, dosáhlo významného milníku. Astronomům se povedlo detekovat již více než 5 000 těchto světů.
Autorem vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie je astrofotograf David Boura, který zachytil kometu C/2021 A1 (Leonard) s hvězdokupou M3.
Podle nejnovější analýzy, která navazuje na dřívější studie, odrazivost naší planety klesla ve sledovaném období mezi lety 1998 a 2017 přibližně o 0,5 %.
Účelem plánované mise je sběr dat o původu vesmíru. Sonda by z povrchu asteroidu měla přenášet informace o jeho složení.
Oblasti poblíž ústí jeskyní na Marsu by teoreticky měly být chráněny před velkou částí škodlivého záření, které dopadá na povrch planety.
Statistiky naznačují, že nejméně čtvrtina exoplanet je skalnatých. Pokud by tomu tak bylo, pozemské rádiové vlny by v současnosti mohly být zachytitelné na 29 hypotetických obyvatelných planetách.
Data z rentgenové observatoře Chandra, která obíhá Zemi ve výšce okolo 140 000 kilometrů a z pozemského radioteleskopu MeerKAT v Jihoafrické republice posloužila astronomům z NASA k vytvoření úchvatného snímku srdce Mléčné dráhy.