Pluto
Pluto. Foto: Pixabay

Pluto, přestože již není od roku 2006 klasifikováno jako poslední planeta Sluneční soustavy, pro vědce nepřestává být objektem hodným zkoumání. Díky průletu sondy New Horizons, která Pluto minula v roce 2015, získali planetární geologové zcela nové poznatky zejména o rozmanité krajině a panujícím počasí na této ledové trpasličí planetce. Nejvíce je však zaujala velká prohlubeň, která podle nejnovější studie vědců z University of Central Florida v Orlandu nese znaky supervulkánu.


Kryovulkanismus v temných končinách Sluneční soustavy

Astrogeology na první pohled zaujaly snímky planetky, které sonda z dalekých končin naší Sluneční soustavy zaslala. Očekávali temné a rozmazané obrazy, ale dostali pohlednice světa s rozmanitou krajinou plnou obrovských útesů, roklí a pohoří, která byla zmítána podivuhodným počasím dokládajícím přítomnost vody.

Objevily se dokonce i důkazy o přítomnosti sopek, což až do zmíněného roku 2015 žádný z odborníků nepředpokládal. Sopky na Plutu jsou ale jiné. Skládají se převážně z vodního nebo metanového ledu a kamení a roztavenou horninu zde nahrazuje právě led, což lze nazvat kryovulkanismem. Odborníky ale nejvíce zaujala ledová kaldera o průměru asi 44 kilometrů zvaná Kiladze. Podle nich se jedná o supervulkán, který byl činný z geologického hlediska poměrně nedávno.

Povrch Pluta na fotografii ze sondy New Horizons
Povrch Pluta na fotografii ze sondy New Horizons. Foto: NASA/JPL, volné dílo

Relativně nedávno činný supervulkán

Kiladze je zajímavý útvar zejména pro spektrální vlastnosti vodního ledu, které kontrastují s okolím, jež je složeno převážně z metanového ledu. Vodní led zde nese spektrální signaturu amonné sloučeniny, která byla pozorována i na dvou místech na planetce, kde byl potvrzen výskyt kryovulkanismu. Skutečnost, že by se mohlo jednat o supervulkán, naznačuje velikost i hladkost kaldery, která se tak zdá být vulkanického, nikoli impaktního původu. Vědci se domnívají, že z Kiladze bylo během poslední erupce z nitra Pluta do okolí vyvrženo více než tisíc kilometrů krychlových ledového kryomagmatu.


Zvláštní počasí na Plutu také dává vědcům vodítko k odhadu stáří supersopky. Oběžná dráha Pluta je velmi eliptická, a tak se teplota na povrchu planetky výrazně mění. Neustálé zahřívání a ochlazování způsobuje sublimaci metanového ledu a zvedající se uhlovodíkový opar do atmosféry, který následně padá ve formě hmoty podobné sněhu zpět na povrch. V průběhu miliard let se tak na Plutu vytvořila několikakilometrová vrstva tohoto materiálu. Díky tomuto nánosu lze zjistit, že poslední erupce neproběhla později než před několika málo miliony lety.

Související:  Proč už Pluto není planeta?

Skutečnosti, že Kiladze je opravdu supervulkánem a ne pouhým kráterem, nahrává také fakt, že se v útvaru objevily důkazy o přítomnosti čpavkové vody. Ta se vyskytuje i v okolí menších kryovulkánů na Plutu. Vědci předpokládají, že se pod povrchem planetky nachází významné zásoby vody a čpavku, které si dohromady jako sloučenina prorážejí v teplejším období cestu na povrch.

Potvrdí-li se přítomnost supervulkánu na Plutu, stane se tak rekordmanem co se týče vzdálenosti od Slunce.



Přidat na Seznam.cz
About Admin

Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *