Polární expedice se se zásobami vydala na nejistou cestu. Na ledové kře se nakonec dostala na volné moře a pak veslovala 160 km na Sloní ostrov.

Polární expedice se se zásobami vydala na nejistou cestu. Na ledové kře se nakonec dostala na volné moře a pak veslovala 160 km na Sloní ostrov.
Odlehlejší místo na Zemi snad ani neexistuje. Přesto má Bouvetův ostrov poměrně zajímavou historii, která je ověnčena podivnou záhadou.
V nejstarších ledových jádrech na Antarktidě mohou být zachycené vzduchové bubliny s nedotčenými vzorky atmosféry z doby i před několika miliony lety.
Je možné zaslechnout bortící se antarktický ledovec až na rovníku? Zdá se, že ano. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru se tak již stalo.
V obrovských kádích na Jižní Georgii se svářel velrybí tuk pro výrobu margarínu, mýdla nebo svíček. Zmasakrováno zde bylo více jak milion velryb.
1. března 1999 zaznamenali vědci ve vodách východního Tichého oceánu zvláštní zvuk, který neodpovídal ničemu známému.
Nanoplasty byly vůbec poprvé detekovány i v polárních oblastech. Objev potvrzuje dlouhodobé přesvědčení vědců, že jsou tyto malé částice plastu všude.
Typický vzorek půdy může obsahovat až miliardy mikrobů na gram. V Antarktidě jsou to většinou tisíce. Fierer a jeho kolegové ale našli půdu, která je zřejmě bez života.
Země během svého pohybu kolem Slunce prochází mračny vesmírného prachu. Podle výzkumu mezinárodního týmu vědců se na povrch naší planety ročně dostává několik tisíc tun tohoto materiálu.
Jelikož nalezení rovné pevné země hluboko pod jižním polárním kruhem je nadlidský úkol, plochy přistávacích drah zde tvoří sníh. Výjimkou je letiště Sea Ice Runway nedaleko Rossova ostrova, jehož ranvej tvoří výhradně led.
Mezi lety 1994 a 2017 zmizelo z povrchu naší planety 28 bilionů tun ledu. Podle odborníků není pochyb o tom, že za ztrátou takové masy ledu stojí globální oteplování.
Falklandy mají status zámořského území Velké Británie a tento fakt podporuje i drtivá většina z tří tisícovek obyvatel. To však argentinská hrdost slyšet nechce.
Na Antarktidě zatím nebyl zaznamenán jediný případ nemoci Covid-19. Vědci věří, že se jim tento status podaří zachovat. Sezóna pro výzkumníky v Antarktidě začíná v říjnu a trvá do února.
Ushuaia se prohlašuje za nejjižněji položené město na planetě i za pomyslný konec světa. Dále na jih se rozprostírá především drsná příroda, oceán a Antarktida. Lidské osídlení zde však nekončí zcela, konec světa ve smyslu zalidněného území tak není úplně pravda.
Kdyby tento úkaz objevili lidé ve středověku, věřili by, že planeta krvácí. Když v roce 1911 objevil podivný červený vodopád australský průzkumník Griffith Taylor, věřil v přirozené přírodní procesy. On i další průzkumníci Antarktidy hádali, že červenou barvu mají na svědomí řasy žijící ve vodě.
Na Antarktidě bylo v minulosti takové teplo, že její povrch poblíž jižního pólu pokrýval deštný prales. Studie vědců z Institutu Alfreda Wegenera publikovaná v časopise Nature přináší nové důkazy o horké minulosti dnes ledového kontinentu.
O tom, že v dávné minulosti existoval na Zemi jeden superkontinent zvaný Pangea, máme ponětí snad všichni. Jeho formace proběhla asi před 300 miliony lety. V důsledku pohybu tektonických desek se začal rozdělovat na menší kontinenty a výsledkem tohoto procesu je povrch takový, jaký jej známe dnes.
Klimatické změny se projevují jako dokonalý stratég. Nastupují plíživě, nejprve jsou nenápadné, ale když se ohlédneme do minulosti, můžeme srovnávat, co vše se změnilo. A tempo těchto změn se stále zrychluje. Je možné, že žijeme v přelomové době.