Grytviken
Grytviken dnes. Foto: Aah-Yeah, CC BY-2.0, Wikimedia

Obrovský sto let starý tvor si v klidu pluje výživnými vodami chladného Jižního oceánu, když najednou hladinu zčeří rychle letící ostrý předmět, zvíře bolestivě zasáhne a pak vybuchne. Velryba trpí bolestí, načež ji zasahuje další harpuna s výbušninou. Druhý zásah je smrtící. Bezvládné tělo je odvezeno na Jižní Georgii, kde je vyvrženo. Neblaze proslulá velrybářská stanice Grytviken zpracovala za dobu svojí existence více jak milion velrybích těl.


Dennodenní masakry

Člověk je krutý predátor, který dokáže v krátkém čase v podstatě vyhubit druh, který klidně obýval oceány po tisíce let. Na prahu vyhynutí se na počátku minulého století kvůli bezcitnému vybíjení ocitla populace velryby jižní, a to jen pro tuk, kterým je tento kytovec obdařen. Krutou ránu zasadil lov ale i dalším druhům, plejtváky nevyjímaje.

Stanice Grytviken byla založena v roce 1904 a okamžitě se stala středobodem velrybářského průmyslu na jižní polokouli. V místních obrovských kádích se svářel velrybí tuk pro výrobu margarínu, mýdla nebo svíček. Ceněn byl i olej zejména pro průmyslové využití. Zbytek gigantických těl byl bez využití vracen do moře. K hodnotnějšímu zpracování začalo docházet o několik desítek let později, to už ale byla populace místních velryb zcela zdecimovaná.

Související:  Nejdepresivnější místo na světě? Ostrov Petra I.

V místních archivech je zmínka i o ulovení 33 metrů dlouhém plejtváku obrovském. Mohlo mu být více jak sto let. Přesto byl nemilosrdně zmasakrován, údajně za pouhé dvě hodiny.


Ten „pravý“ druh k lovu

Pokud pomineme globální oteplování, je zmasakrování populace velryby jižní největší katastrofou, kterou u břehů ledového kontinentu způsobil člověk.

Velrybáři tyto kytovce nazývali pravé velryby, protože to byl ten „pravý“ druh k lovu. Tento velmi důvěřivý tvor sám připlouval k velrybářským lodím, načež je lovci začali masakrovat.

Stačilo několik desítek let a z odhadovaných 35 tisíc jedinců se populace velryby jižní smrskla na několik desítek kusů. Až roku 1986, kdy vstoupil v platnost zákaz komerčního lovu velryb, se začalo blýskat na lepší časy.

Související:  Falklandy jsou vcelku nezajímavým územím. Spor mezi Británií a Argentinou je ale trvale proslavil

Vědci začali zbytek populace sledovat a předpokládají, že některé kusy vážící až 60 tun se narodily už v 19. století. Během třech desetiletí, kdy velryby opět získaly možnost svobodně žít, narostla jejich populace asi na 2 tisícovky jedinců. Stačilo však málo, a tento nádherný kytovec mohl skončit v propasti dějin, které jsou i v tak odlehlých místech, jako je Jižní Georgie, krvavé.

Grytviken dnes

Dnes je stanice Grytviken téměř opuštěna a slouží zejména jako zastávka pro cestující na Antarktidu. Oficiální údaje hovoří o dvacítce stálých obyvatel, v době své největší slávy zde přebývalo až 300 lovců. Městečku dominují rezavějící kádě na velrybí a tulení tuk a rozpadající se vrak lodi v přilehlém přístavu. Udržováno je místní muzeum věnující se osidlování ostrova a jeho okolí, válce o Falklandy i lovu velryb. Funkční je také meteorologická stanice a místní kostel, kde se čas od času koná svatba.

Galerie:

Zdroje: Dokument Sedm světů, jedna planeta; Radiožurnál



Přidat na Seznam.cz
Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.