mimozemšťan
Ilustrační obrázek. Zdroj: Pixabay

Jsme ve vesmíru sami? Tuto otázku si kladl snad každý, kdo o jasné noci pohlédl ke hvězdám. Přestože odpověď zůstává nejasná, stále více vědců je přesvědčeno, že se život na jiném vesmírném tělese v určité formě vyskytuje. Kdy jej objevíme a máme se bát?


Cesta k myšlenkám o mimozemském životě

Otázka možné existence mimozemského života je poměrně mladá a vychází z vědeckých objevů posledních desetiletí, zejména pak s ohledem na zjištění, jak obrovský vesmír skutečně je a kolik obsahuje hvězd a planet. Vždyť první exoplaneta, tj. planeta obíhající jinou hvězdu než Slunce, byla objevena teprve v roce 1988 a její existence byla potvrzena až v roce 2002. V letošním roce NASA oznámila, že objevila 5000 planet mimo Sluneční soustavu, mimochodem několik z nich je nápadně podobných Zemi a svoji mateřskou hvězdu obíhají v takzvané obyvatelné zóně. A to je jen jehla v kupce sena.

Myšlenky o mimozemském životě jsou však mnohem starší. Pomineme-li starověké interpretace božstev, první vážnou teorii o bytostech žijících na jiných planetách vyslovil italský myslitel Giordano Bruno, který za své odvážné vize skončil v roce 1600 na hranici. Bruno ale vycházel z daleko starších koncepcí, zejména z básně O přírodě, kterou sepsal Titus Lucretius Carus (97 – 55 př. n. l.), fascinoval jej však i Démokritův atomismus (asi 460–370 př. n. l), ale třeba i Paracelsus (1493 – 1541). Zároveň zastával heliocentrickou teorii Mikoláše Koperníka, kterou ale rozvedl k dokonalosti. Bruno začal tvrdit, že Slunce není středem vesmíru. Kosmos je podle něj plný dalších sluncí s planetami, jako je ta naše a na některých dokonce žijí různé bytosti uctívající stejného Boha jako my. To bylo na církev příliš. Zájem o mimozemský život se tak rozvinul znovu až ve druhé polovině 19. století, zejména díky přicházející vlně vědecko-fantastických spisovatelů, později i vlivem kinematografie.

Giordano Bruno
Giordano Bruno na malbě z roku 1900. Zdroj: Fidus, Volné dílo, Wikimedia

Mimozemský život objevíme do roku 2035, tvrdí vědkyně

Bruno se narodil do špatné doby. Dnes už by jej ani církev nehanila. Papež František dokonce v roce 2014 prohlásil, že církev je pro každého, čímž narážel na možnost hypotetického setkání s mimozemskou civilizací. NASA je však opatrnější. Důkazy o mimozemském životě podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír objevíme do roku 2035. Nepůjde ale o fyzické setkání ani o inteligentní tvory. O tom je přesvědčena Ellen Stofanová z NASA, která v roce 2015 na konferenci ve Washingtonu prohlásila: „Víme, kam se máme dívat, víme, jak se máme dívat, a ve většině případů na to máme i technologie. Nehovoříme tu ale o malých zelených mužíčcích. Hovoříme o mikrobech.“


Dokonce je možné, že tyto mikroby objevíme ve Sluneční soustavě. Kandidátů je dost – Mars, Venuše nebo měsíce Europa a Titan. A pak se samozřejmě nabízí nekonečné pustiny vesmíru a času. Hluboký vesmír již necelý rok zkoumá vesmírný dalekohled Jamese Webba, který dokáže určit složení atmosfér exoplanet, a tak i vyvodit, zda by na některých mohl existovat život v podobě, v jaké si jej představujeme. Jako lidstvo totiž nemáme žádný jiný vzorek života než ten náš. Každý živočich nebo rostlina na Zemi totiž pochází ze stejných mikroskopických prapředků a nic nenasvědčuje tomu, že by život na naší planetě vznikl dvakrát nebo na dvou různých místech. Už jen objev takzvané stínové biosféry na Zemi by mnoho napověděl o eventuálním vzniku života jinde v kosmu.

sluneční soustava s plutem
Objevíme život ve Sluneční soustavě? Zdroj: Pixabay

Co když život ale existuje ve zcela nepředstavitelné formě, kterou nedokáže odhalit ani Webbův teleskop? Jak by takový život vypadal? Zde už ale přecházíme mezi spekulace. Existuje teorie o životě na bázi křemíku, či dokonce o tvorech, kteří již dávno opustili své biologické schránky.

Kde jsou všichni?

Slavnou otázku vyslovil již v roce 1950 italský fyzik Enrico Fermi. Vědec vycházel z předpokladu, že pokud by existovali mimozemšťané, nutně by za sebou zanechali nějaké stopy, které jsme ale ani 72 let poté neobjevili. O to se dlouho snaží program SETI hledající inteligentní rádiové signály, které by dávaly smysl, jenže i ty nejlepší technologie zvládají pokrýt jen nepatrnou část vesmíru.

Související:  Proč už Pluto není planeta?

Dnes už víme, že Fermiho paradox je sice velice sofistikovaným myšlenkovým experimentem, ale není dokonalý. S ohledem na stáří vesmíru, které se odhaduje na 13,7 miliard let, můžeme být aktuálně ve vesmíru sami, ale to neznamená, že život mimo naši planetu někdy neexistoval. Jenže i čas je je ve vesmíru relativní. Sofistikovanými dalekohledy dokážeme v podstatě hledět do minulosti, protože z dalekých hlubin pozorujeme pouze fotony, které k nám putují dlouhé světelné roky. Lze tak vidět například hvězdu, která v naší současnosti už nemusí existovat.

Co když tu už byli?

Záludná otázka, na kterou samozřejmě neexistuje odpověď. Pomineme-li konspirační teorie typu, že se starověké civilizace s mimozemšťany setkaly, kruhy v obilí nebo fenomén UFO, přichází v úvahu zmínit mezihvězdný objekt Oumuamua, který byl objeven v roce 2017 a dodnes není spolehlivě vysvětlen jeho původ. Abraham Loeb působící na Harvard-Smithsonianově centru astrofyziky v Massachusetts věří, že jde o jakousi mimozemskou sondu. Jeho názor je ovšem výjimečný a pravděpodobně se jedná o přirozený objekt.

Oumuamua
Objekt Oumuamua na ilustraci. Zdroj: ESO/M. Kornmesser Derivative: nagualdesign / CC BY-SA

Máme se bát?

Objevíme-li život v bakteriální formě, bát se nemusíme, pokud se nedostane na naši planetu. Půjde-li o inteligentní civilizaci, pak záleží na formě kontaktu či pozorování. Je možné, že lidstvo někdy inteligentní mimozemšťany objeví, ale budou tak daleko, že je nedokáže kontaktovat. A nebo naopak, co když obdržíme zprávu od civilizace vzdálené stovky či tisíce světelných let? Vůbec si s nimi nepopovídáme. Nicméně pro lidstvo samotné by šlo o zásadní zlom v chápání vesmíru i existence sebe sama.

Stephen Hawking (1942 – 2018) byl přesvědčený, že mimozemský život existuje, ale jak sám tvrdil, převážně půjde o jednobuněčné organismy. Ovšem nevyloučil ani možnost setkání se supercivilizací schopnou cestovat mezi hvězdami. To by ale raději oželel, protože by to pro lidi znamenalo obrovský kulturní šok, který přirovnal ke střetu domorodých kmenů s Evropany, kteří v minulosti kolonizovali svět.

Zdroj: Autorský text


Přidat na Seznam.cz
About Admin

Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *