Člověk je vynalézavý tvor ve všech ohledech. Svoji fantazii uplatňuje na mnoha frontách, a tak na jedné straně dokáže bezmezně pomáhat, na druhé straně tyransky mučit. Ne nadarmo jsme jej ve starším článku označili za jednoho z nejnebezpečnějších tvorů planety. V minulosti, kdy se trest smrti uplatňoval s daleko větší vervou, se některé formy exekuce praktikovaly tak odpudivými způsoby, že nad nimi zůstává rozum stát. Jednou z nich je poprava krysami.
Bestiální poprava
Vzhledem k tomu, že krysy dokáží sežrat skutečně vše, co jim přijde do cesty, bylo jen otázkou času, kdy se mezi lidmi objeví tyran, který tyto hlodavce využije k ukojení svých sadistických vášní. Nevíme, kdo byl prvním tyranem, který krysy vypustil na odsouzeného, co však víme s jistotou, je fakt, že se tento trest praktikoval již v dávném starověku, ale autoritářské režimy jej využívaly ještě v minulém století.
Poprava zpravidla probíhala celkem jednoduchým způsobem. Trestanec byl upoután na lůžku nebo přivázán k zemi. Popravčí naplnil nádobu krysami a přiložil ji odsouzenému otevřenou stranou k jeho břichu. Následně začal na nádobu z vrchu umisťovat žhavé uhlíky. Krysy se tak ve snaze uniknout před žárem začaly zahryzávat a drápy zarývat do útrob oběti, která pomalu a bolestivě umírala. Zvířata si při tom prokousala cestu ke svobodě skrze měkkou tkáň a vnitřnosti.
Od Nizozemí po Londýn
Takto těžko představitelná muka zažívali trestanci zejména ve starověku v Asii, ale trest se rozšířil i na starý kontinent. V 17. století byla krysí exekuce běžně používána během nizozemského povstání. Místní předák Diederik Sonay takto týral vězně, kteří by v jiné době jen těžko končili v želízkách.
V proslulém londýnském vězení Tower na to šli jinak. Do takzvané krysí kobky, černočerné a špinavé cely nacházející se pod úrovní hladiny řeky Temže, umístili odsouzence a nechali je svému osudu. Ten byl vždy stejný. Jakmile začala hladina řeky stoupat, do cely se dostávaly masy hladových krys, které se nemilosrdně začaly zahryzávat do těl psychicky i fyzicky vyčerpaných vězňů.
Krysí tresty v Jižní Americe ovládané vojenskými juntami
Poprava krysami našla uplatnění i v moderní době. Ještě ve druhé polovině minulého století si jej oblíbily jihoamerické vojenské junty, konkrétně v Brazílii, Chile, Argentině a Uruguayi. V Argentině byli pomocí krys ze světa sprovázeni především židovští vězni. Podle zprávy argentinské komise CONADEP byli živí hlodavci sofistikovaným způsobem vkládáni do konečníků obětí.
Tyrani v Chile si byli vědomi, že krysy většině lidí nahánějí hrůzu a vyvolávají v nich odpor, a tak je využívali během výslechů. Chilské národního informační centru (CNI) popisuje případ ženy, která byla během výslechu držena v místnost plné živých krys.
Exemplární trest a varování zároveň
Jasným cílem většiny trýznitelů byla pomalá a bolestivá smrt odsouzence navíc ještě spojená s odporem k tomuto hlodavci. Charakteristické rysy popravy krysami, jako je bolestivá smrt, psychický teror a nechutný pohled na umírajícího, sloužily jako preventivní ukázka toho, co by se mohlo stát jedincům, kteří by zločin opakovali nebo se vzepřeli režimu.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
