Ibiza je dnes místem, kam vyrážejí turisté z celého světa hlavně za zábavou. Nekonečné party a hvězdy za mixážními pulty ale místním už tak trochu přerůstají přes hlavu. Přesto od počátku osmdesátých let minulého století, kdy na ostrově již dlouhé roky poměrně klidně žila komunita hippies, vznikl na jeho západním pobřeží klub, jenž je dodnes synonymem pro klid. Nese jméno Café del Mar.
Klub otevřel své dveře v roce 1980 v městečku Sant Antoni de Portmany. Původně šlo o malý bar s výhledem na moře. Tehdy nikdo netušil, že se z něj stane fenomén, který později definuje nový hudební žánr.
Bar Café del Mar se už od otevření řídil poměrně jednoduchou filozofií. První rezidentní DJ José Padilla chtěl okamžik západu slunce, který byl z barové terasy každý večer skutečně nádherný, propojit s vhodnou muzikou a navodit tak pocit meditativního klidu. Z desek pečlivě vybíral pomalé ambientní skladby, jež míchal s jazzem a world music. Později začal experimentovat i s pomalými elektronickými rytmy. Až mnohem později se tento hudební směr začal označovat jednoduše jako balearic chillout.
Od malého baru ke kompilacím, které změnily svět
V roce 1994 vyšlo první oficiální kompilační album „Café del Mar“. Atmosféra západů slunce se tak přenesla do hudebních přehrávačů po celém světě a byla natolik úspěšná, že za rok vyšlo její pokračovaní. Tím to ale vše teprve začalo. Kompilace vycházející dodnes se v průběhu času staly vyhledávanými sběratelskými kousky, přičemž definovaly žánr chilloutu a downtempa.
Seznam interpretů, kteří se na kompilacích objevili, je dlouhý, takže namátkou: Chicane, Moby, A Man Called Adam, Nightmares on Wax, Afterlife nebo Significant Other, mimochodem projekt nedávno zesnulého DJe Trávy.
Série se postupně rozrostla o desítky dílů a tematických edic – například Dreams, Christmas del Mar, Terrace Mix či Classics. Vznikly také sesterské podniky Café del Mar v thajském Phuketu nebo na Maltě. Dnes jde v podstatě o globální značku, přesto si originální ibizská terasa zachovává své kouzlo, kde se každý večer tleská po posledním záblesku slunce.
Zvuk Café del Mar se stal pro mnohé hudbou dovolené, nostalgie a vnitřního klidu.
Písně, které nesou jméno Café del Mar, nejde spočítat
Název „Café del Mar“ se stal inspirací pro mnoho producentů zejména elektronické hudby. Už v roce 1993, ještě před vydáním první kompilace, se o obrovský hit postaralo německé uskupení Energy 52, tvořené producentem Paulem M aka Cosmic Baby a DJem Kid Paulem. Jejich ambientně tranceová hymna jednoduše nazvaná „Café del Mar“ sice nabízí energický rytmus, ale k chilloutu má daleko. Přesto však z ní duch Ibizy sálá v každém taktu.
Další známé skladby stejného jména pocházejí například od producentů, jako je Bruno From Ibiza, Michael Woods, Blank & Jones, Delerium nebo DJ Dado. V devadesátých letech připravila německá formace Scooter pomalou skladbu nazvanou „Scooter del Mar“. A tak bychom mohli pokračovat dále. Většinou jde o skladby kombinující melancholické melodie s jemnými beaty evokujícími klid mořských vln.
Mezi turismem a nostalgií
Dnes je původní Café del Mar stále v provozu a zůstává jedním z nejslavnějších sunset barů na světě. Ibiza v posledních dekádách prošla obrovskou proměnou a je zatížena masovým turismem. Místo si však stále drží svou identitu. Za mixážním pultem už sice nestojí Padilla, který zemřel v roce 2020, ale generace DJů se poměrně dobře snaží zachovat jeho odkaz.
Místo, o kterém píšeme:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
