černá smrt
Zdroj obrázku: Volné dílo, Wikimedia

Vědci z německé Společnosti Maxe Plancka analyzovali vzorky fosilního pylu sesbíraného po celé Evropě, aby nastínili počet obětí moru během epidemie v letech 1347–1352. Překvapivě našli důkazy o dramatickém poklesu populace jen u třetiny studovaných oblastí. Nová studie publikovaná v časopise Nature Ecology tak zpochybňuje dřívější dramatické odhady počtu mrtvých.


Ve skutečnosti není možné určit, kolik Evropanů této těžké ráně moru podlehlo. Odborníci dosud opatrně odhadovali, že během epidemické vlny v polovině 14. století zemřelo v souvislosti s infekcí 50 – 60 miliónů lidí. Někteří historikové dokonce tvrdí, že černé smrti podlehly téměř dvě třetiny všech Evropanů. Jak ale ukazují nejnovější poznatky, některé evropské země sice utrpěly těžké morové rány, jiné však přečkaly celkem bez úhony.

Vedoucí práce historik Adam Izdebski tak jednoznačně zpochybňuje, že mor zabil více jak polovinu obyvatelstva kontinentu. Vychází z nejnovějších důkazů, které nastřádal a analyzoval s kolegy. Vědci předpokládali, že pokud nějaká oblast v minulosti přišla o velké množství obyvatel, muselo se to jednoznačně projevit na rázu krajiny. A takové důkazy lze dohledat ve fosilním pylu. Rostliny totiž vytvářejí pyly různých tvarů, které za určitých podmínek mohou být zakonzervované až stovky let. Izdebski a jeho kolegové tak pátrali po tom, jaké druhy rostlin produkovaly nejvíce pylu v době černé smrti.

Pohřbívání obětí moru
Pohřbívání obětí moru ve středověku. Zdroj: Volné dílo, Wikimedia

Pokud by vědci nalezli v zemědělské půdě velké množství pylů ze stromů a keřů, které se v ní běžně nevyskytují, znamenalo by to, že oblast skutečně přišla o velké množství obyvatel. Většinou ale nacházeli pyl z pšenice a dalších běžných obilnin.


Vědci se zaměřili na 21 regionů v 19 evropských zemích, kde odebrali 261 vzorků a pouze v sedmi regionech zaznamenali dramatickou změnu ve složení pylu, což naznačuje umírání ve velkém. K takovým oblastem patří třeba části dnešní Francie, Německa nebo Norska. V některých oblastech, například v Pobaltí, v Irsku nebo na Pyrenejském poloostrově se dokonce podařilo prokázat nárůst zemědělské aktivity. Jinde, například na území Česka, nedošlo k žádné velké změně.

Mapa černé smrti a pylu
Mapka ukazuje zkoumané regiony. Červená barva naznačuje úpadek zemědělství, zelená ukazuje oblasti beze změny nebo s vyšší zemědělskou aktivitou. Kredit: Hans Sell, Michelle O’Reilly and A.I., Nature, CC BY 4.0

Izdebski a jeho kolegové tak tvrdí, že mor nedevastoval každý region stejnou měrou. Jak ale sami tvrdí, počet obětí nedokáží vyčíslit. Studií však nastiňují, že nelze epidemii černého moru chápat univerzálně jako totálního zabijáka Evropy. Tomu odpovídají i další novější studie, které vycházejí z analýzy kosterních pozůstatků či dokonce z daňových evidencí dané doby. Postupně se tak střádá nová mozaika poznatků, která možná popíše epidemii černé smrti v novém a složitějším pohledu.




Přidat na Seznam.cz
Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.