Pro někoho jsou doly fascinující podívanou, jiní je chápou jako zbytečné jizvy na krajině. Polský důl Turów vyvolává daleko více emocí. Vzhledem ke své poloze jsou důsledky megalomanské těžby pociťovány i za českými a německými hranicemi.
Těžba až pod hladinu moře
Povrchová těžba hnědého uhlí nedaleko města Bogytynia začala už v roce 1904. K velkému rozšíření došlo až v roce 1968, kdy se otevřel důl Turów II. a naši polští sousedé uvedli do provozu stejnojmennou elektrárnu. Od té doby těžaři nepřetržitě proměňují krajinu nejjihozápadnějšího cípu Polska v ponuře fascinující místo, jehož hranice se neustále posouvá k sousedícím státům. Šest polských obcí bylo vysídleno a srovnáno se zemí, další čtyři byly zbořeny částečně a dnes s lomem těsně sousedí.
Aktuální rozloha příhraničního lomu Turów je 28 km2, hloubka dosahuje 225 metrů, přičemž nejhlubší místo se nachází ve třiceti metrech pod hladinou moře. Celková délka pásových dopravníků činí téměř 80 kilometrů. To jsou sice fascinující čísla, ale důl se možná bude i nadále rozšiřovat. Až dojde k ukončení těžby, má na místě vzniknout obrovské rekreační jezero.
Úbytek spodní vody i popraskané zdi domů
Rozšiřování těžby ale nese svá úskalí, která pociťují i obyvatelé za hranicemi Polska. Expanze dolu je naplánovaná až na vzdálenost 300 metrů od nejbližší obydlené obce v Česku. Tou je malebná víska Uhelná, ve které sice žije jen pár desítek obyvatel, ale lidé zde sledují neustále se snižující hladinu spodních vod. A není to jediné místo pociťující negativní vliv těžby, úbytek spodní vody zaznamenávají i další obce na Liberecku. V Německu dokonce praskají zdi některých starších domů. Proto se další polské plány s těžbou dočkaly velké kritiky od svých sousedů. Na Liberecku vznikla petice, pod kterou se podepsalo 13 000 obyvatel pohraničí. Listina letos na jaře doputovala k Evropskému parlamentu. Liberecký kraj navíc podal proti rozšíření těžby stížnost k Evropské komisi, kde kritizuje názor polské strany, která vliv těžby na spodní vody odmítá.
V důsledku polského postoje proto stále probíhá příprava na zahájení dalšího rozšíření těžby a ačkoliv povolení k činnosti skončilo 30. dubna 2020, v dole se stále pracuje. Podle odpůrců jde o činnost ilegální, polská strana naopak argumentuje neveřejným povolením platným na dalších šest let a považuje za důležité zachování desetitisíců pracovních míst, která jsou na těžbu navázána. Jak se právní spor vyvine a jak dlouho bude kontroverzní důl fungovat, je nyní nejasné. Polské plány hovoří o skončení těžby až v roce 2044.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
