Americká zlatá dvacátá léta skončila. Velká hospodářská krize, kterou odstartoval černý pátek na Wall Street, způsobila problémy po celém světě. Americká ekonomika se zhroutila, demokracie zažívala zlé časy a milióny lidí postihla chudoba. Spojené státy vstoupily do špinavých třicátých let, během kterých sucho a prachové bouře zpustošily většinu zemědělské půdy Velkých planin. Ti, kteří z posledních sil odolávali ekonomické krizi, dostali od přírody těžkou ránu.
Špinavá třicátá a Dust Bowl
Sucha, která postihla americký Středozápad ve 30. letech minulého století, patřila k nejhorším za posledních tisíc let. V kombinaci s neudržitelnými zemědělskými postupy došlo na skutečnou katastrofu. Když se zvedl vítr, obrovské mraky prachu za sebou nechávaly špínu, lidem a zvířatům způsoboval prach dýchací obtíže a zápaly plic. Nejhůře na tom byly děti. Jedna z největších prašných bouří zasáhla i Washington D.C. Pro temné období, které začalo v roce 1930 a skočilo až o deset let později, se vžilo označení „Dust Bowl“ neboli „prachová mísa“.
V roce 1930 proběhla náhlá změna počasí nad Atlantikem, který se oteplil a naopak k ochlazení došlo nad Tichým oceánem. Tato nově vzniklá klimatická situace změnila směr vzdušného proudění, které jinak běžně přenáší vlhkost z Mexického zálivu severně k Velkým planinám a před Skalistými hory se mění v déšť. Jenže tehdy se směr proudění změnil a vlhkost mířila na jih.
Hrůzný obrázek tohoto nelehkého období ale nevytvořilo jen sucho. K obrovským prachovým bouřím vedl především nesprávný přístup ke krajině, který američtí rolníci praktikovali v podstatě od svého příchodu na prérie. Půda ztratila nadměrným obděláváním své bohatství a hluboká orba zlikvidovala původní divoké a hluboce zakořeněné trávy, které i během dlouhých suchých let držely vlhkost. Ve třicátých letech však vyschlá ornice nevydržela nápor větrů a byla unášena desítky i stovky kilometrů.
Prachové bouře sucha ještě zesilovaly. Částice ve vzduchu odrážely sluneční světlo zpět do vesmíru. Země se tak ochlazovala, ale jak teploty klesaly, snižovalo se také množství odpařování, což mělo za důsledek absenci tolik potřebného deště.
Dosud nepřekonané sucho a teplotní rekordy
Nejhůře zasaženou oblastí byla Oklahoma. Těžce trpěly státy Texas, Nové Mexiko, Colorado a Kansas. Destruktivní sucha se opakovala do roku 1940 šestkrát, ale většině Američanů připadala celá třicátá léta jako jedno velké a špinavé sucho. Teplotní rekordy z roku 1934 byly překonány až v roce 1998.
V roce 1935, konkrétně 14. dubna, došlo k nejhorší písečné bouři, jakou Amerika pamatuje. Dni, kdy se odpoledne proměnilo v noc na téměř celém Středozápadě, se začalo říkat Černá neděle. Nánosy prachu byly na některých místech až šestimetrové. Téhož roku byl nucen každý dvacátý farmář opustit svoje hospodaření. Většina z nich byla silně zadlužena, docházelo k velké migraci hlavně do Kalifornie a odhaduje se, že bez domova se ocitlo více než 500 000 lidí.
Extrémní horko bylo i v roce 1936. Nekonečná vlna veder se stala nejčernější katastrofou svého druhu v dějinách USA. V důsledku sucha a horka přišlo o život asi 5 000 lidí. Letní teplotní rekordy padly ve 22 státech, někde bylo až 49 °C. Rekordní maxima dosažená v patnácti státech nebyla dosud překonána.
Sucha a vedra se vrátila v roce 1939. Louisiana zažila 116 po sobě jdoucích slunečných dní. Většina slabé zemědělské úrody byla znovu zničena, lidé hladověli a postihovaly je respirační choroby. Americká administrativa se snažila farmáře všemožně podporovat, ale bez přízně počasí to šlo jen těžko. Obdivuhodný byl především projekt The Great Plains Shelterbelt, jehož výsledkem bylo vysázení stomílového pásu 220 miliónů stromů, který se táhl od Texasu až k hranicím Kanady. Počasí se vrátilo do normálu až v roce 1941. Proudy se opět vrátily do svých původních drah a přišel blahodárný déšť.
Může Dust Bowl přijít znovu?
Americký Středozápad se z této ekologické katastrofy dosud nevzpamatoval, a přestože již farmáři hospodaří šetrněji, stále je zde riziko, že se „Dust Bowl“ vrátí. Hrozbou je tentokrát především masivní odčerpávání podzemních vod pro zemědělské účely. Podle vědců je spotřeba vody v ohrožené oblasti šestkrát vyšší, než je její návratnost v podobě dešťových srážek, a tak je jasné, že takto hospodařit nepůjde do nekonečna.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
