Gigantický kráter pod grónským ledem překvapil vědce svým stářím

Obrovský impaktní kráter, který se ukrývá v hlubinách pod grónským ledovcem Hiawatha, je s největší pravděpodobností pozůstatkem po dopadu asi kilometr širokého asteroidu. Podle studie publikované v magazínu Science Advances došlo ke kolizi o síle milionu atomových bomb asi před 58 miliony lety, tedy zhruba 8 milionů let po drastickém dopadu tělesa, které vyhubilo dinosaury.

Drama po éře dinosaurů

Když vědci v roce 2015 kráter objevili, předpokládali, že je velmi mladý. Někteří jej dokonce datovali do konce doby ledové, přičemž se zdálo, že asteroid narazil do již vytvořené ledové vrstvy. Všechny hypotézy o původu kráteru však stály na nepřímých důkazech.

Nejnovější studie však na kolizi vrhly zcela nové světlo. Geolog Michael Storey z Dánského přírodovědného muzea se pomocí izotopického datování argonu dobral k datu, které ani on nečekal. K výsledku přispěly získané horniny ze skalního podloží, které jsou vynášeny ledovcem do volného prostoru.

Do obdobného experimentu se pustili i švédští výzkumníci z Národního přírodovědného muzea. Zaměřili se na vyplavené horniny obsahující zirkon. Tento minerál je ve vědecké obci známý tím, že při zásahu meteoritem vytváří nové krystaly, které obsahují uran. Díky jeho množství je pak možné odhalit dobu, ve které krystalizace začala.

Experiment založený na argonové bázi dospěl k závěru, že kráter Hiawatha vznikl někdy mezi 56 a 66 miliony lety, zatímco pokus s uranem ukázal na dobu před 58 miliony lety.

Dopad, který měl vliv na celosvětové klima

Kráter Hiawatha je zhruba šestkrát menší než kráter Chicxulub v Mexiku, což znamená, že srážka nebyla tak drastická jako ta, která před 8 miliony lety přispěla k zániku dinosaurů. Zároveň nešlo o žádnou malichernost. Dopad tělesa na území dnešního Grónska způsobil škody větší než milion atomových bomb, což představuje dostatečnou sílu, aby událost ovlivnila celosvětové klima.

V době, kdy k dopadu došlo, bylo Grónsko s největší pravděpodobností pokryto deštným pralesem s velkým množstvím zvířat. Vědci se nyní zaměří na globální aspekty srážky. Zajímá je především, jak ovlivnila ekosystém, či zda přispěla k vymírání některých druhů.