Kráter Manicouagan v kanadském Quebecu je držitelem hned několika prvenství, ale nejen proto stojí za pozornost. Útvar o průměru více jak 70 kilometrů je jedním z největších a současně nejlépe z vesmíru viditelných impaktních kráterů na Zemi.
Oko Quebecu
Nejviditelnějším rysem kráteru je přehrada obklopující místo dávného dopadu. Ta vytváří prstenec, v jehož středu leží velký ostrov René-Levasseu, který je v současné době přírodní rezervací. Okolo ostrova je ještě několik menších ostrůvků rovněž spadajících do chráněného území. Celá plocha dohromady čítá asi 2 000 kilometrů čtverečních a jedná se tak o šestý největší potvrzený impaktní kráter na Zemi.
Okolí místa dopadu je vlnité, podobně jako když oblázek spadne do vody a vytvoří kruh, od kterého se vzdalují vlny po hladině. Z těchto důvodů si místo vysloužilo přezdívku „Oko Quebecu“.
Stopa po vesmírném bombardování
Manicouagan je pozůstatkem dopadu meteoritu o průměru přibližně 5 kilometrů. Srážka vytvořila asi 100 kilometrů hluboký kráter, který se vlivem eroze a usazování sedimentů během miliónů let zmenšil na dnešních sedmdesát.
Výzkumy prováděné v minulém století dospěly k závěru, že k události došlo před přibližně 214 miliony lety, tedy ve druhohorách v období triasu. Spekulace, že by katastrofa mohla být příčinou masivního vymírání na přelomu triasu a jury, se tak vyvrátily, protože obě události od sebe dělí zhruba 12 až 14 miliónů let.
Pravděpodobnější teorií se jeví, že by manicouaganská událost mohla být součástí mnohonásobného bombardování, které vytvořilo krátery Rochechouart ve Francii, Saint Martin v nedaleké Manitobě, Obolon na Ukrajině a Red Wing v USA. Všechny krátery by mohly být důsledek srážky s mnohem větším tělesem, které se při střetu se Zemí rozpadlo v atmosféře a planetu řetězově zasáhlo na několika místech.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
