Monzunové deště jsou v jižní a jihovýchodní Asii běžným a vítaným jevem. Přinášejí totiž vodu, kterou potřebuje zemědělství i milionová města. Jenže události z konce letošního roku ukázaly, že se tento přirozený cyklus mění v hrozbu. Ničivé povodně v Indonésii, Malajsii a na Srí Lance si vyžádaly tisíce obětí a zanechaly za sebou spoušť, která výrazně překračuje to, co lze považovat za běžný monzun.
Podle nové vědecké analýzy, na kterou upozornil britský deník The Guardian, je tento posun v hrozbu způsoben klimatickou změnou. Výzkumníci z iniciativy World Weather Attribution dospěli k závěru, že globální oteplování výrazně zesílilo intenzitu srážek, které tyto povodně vyvolaly.
Teplejší vzduch rovná se víc vody
Fyzika je v tomto ohledu neúprosná. Teplejší atmosféra drží více vlhkosti a když pak podmínky dospějí do fáze, kdy je tato vlhkost v podobě monzunového deště uvolňována na pevninu, výsledkem jsou extrémní srážky. A právě to se podle vědců stalo během letošních monzunů, kdy tropické cyklóny přinesly lijáky, na které nebyla infrastruktura ani obyvatelé připraveni.
V některých městech voda vystoupala až do druhých pater domů. Silnice se změnily v řeky, celé čtvrti voda odřízla od světa. Ekonomické škody se počítají v miliardách dolarů, ale skutečný dopad je mnohem drastičtější.
Když se k přírodě přidá člověk
Studie zároveň upozorňuje, že samotná klimatická změna není jediným viníkem. Situaci zhoršilo rozsáhlé odlesňování v oblasti, které snižuje schopnost krajiny zadržovat vodu. V záplavových oblastech také v posledních letech proběhla masivní urbanizace, přičemž ti nejchudší obyvatelé často končí právě tam, kde je riziko povodní nejvyšší.
Jak připomíná The Guardian, právě tyto zranitelné skupiny nesou největší část následků, přestože k samotným emisím přispívají minimálně. Klimatická krize se tak projevuje i svojí dosud málo diskutovanou sociální dimenzí. Extrémy počasí totiž dopadají nejtvrději na ty, kteří mají nejmenší podíl na jejich vzniku a nemají žádné možnosti se bránit.
Vědci zdůrazňují, že monzuny nezmizí a ani zmizet nemají. Mění se však jejich intenzita a nepředvídatelnost. Bez rychlého snižování emisí skleníkových plynů a bez promyšlenějšího plánování měst a krajiny se podobné katastrofy budou opakovat častěji.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
