Existují lidé, kteří tráví ve vodě tolik času, že se jejich způsob života zdá až téměř neuvěřitelný. Řeč je o etnické skupině Bajau, která po staletí žije na moři v oblasti dnešní Indonésie, Filipín a Malajsie.
Bajau bývají často označováni jako „mořští nomádi“. Tradičně žili na dřevěných člunech nebo v domech na kůlech nad vodou a obživu si zajišťovali lovem ryb, chobotnic či sběrem mušlí. To vše prováděli bez moderní techniky jen s harpunou, závažím a jednoduchými dřevěnými brýlemi.
Potápění se pro ně stalo každodenní prací a i dnes někteří z nich tráví ve vodě několik hodin denně, přičemž se opakovaně potápějí do značných hloubek. Zkušený lovec dokáže zadržet dech na velmi dlouhou dobu, v některých případech podle výpovědí potápěčů až kolem třinácti minut, přičemž se zvládne ponořit až do třiceti metrů.
Vědci objevili jejich nečekanou biologickou výhodu
Dlouho se předpokládalo, že schopnost Bajau potápět se na tak dlouhou dobu je výhradně výsledkem tréninku a celoživotní praxe. Výzkum publikovaný v roce 2018 v prestižním vědeckém časopise Cell však ukázal, že za jejich výjimečnými schopnostmi může stát i genetická adaptace.
Mezinárodní tým vědců vedený výzkumnicí Melissou Ilardo zkoumal obyvatele jedné z komunit v Indonésii pomocí ultrazvuku a genetických testů. Vědci zjistili, že Bajau mají v průměru přibližně o 50 procent větší slezinu než sousední populace, která se potápění nevěnuje.
Právě slezina přitom hraje při potápění důležitou roli. Funguje jako zásobárna okysličených červených krvinek. Když člověk zadrží dech a ponoří se do vody, slezina se stáhne a uvolní tyto krvinky do krevního oběhu, čímž tělu poskytne více kyslíku. Větší slezina tak znamená větší zásobu kyslíku a možnost zůstat déle pod vodou.
The only country with no land borders
The Bajau people, Southeast Asia's "sea nomads" who live entirely on water
— Science girl (@sciencegirl) February 20, 2026
Evoluce, která se odehrála v lidském těle
Zajímavé je, že větší slezina se objevila nejen u aktivních potápěčů, ale i u členů komunity, kteří se potápějí jen minimálně. To podle vědců naznačuje, že nejde pouze o důsledek tréninku, ale o genetickou adaptaci, jež vznikala po generace a dědí se.
Analýza DNA navíc odhalila změnu v genu označovaném jako PDE10A, který souvisí s regulací hormonů štítné žlázy a může ovlivňovat velikost sleziny.
Podle vědců jde o jeden z mála jasných příkladů toho, jak se moderní lidská populace geneticky přizpůsobila extrémním podmínkám prostředí. Podobně jako se například obyvatelé vysokohorských oblastí adaptovali na nedostatek kyslíku ve velkých nadmořských výškách.
Pomalu mizející tradice
Život mořských nomádů se však v posledních desetiletích mění. Mnoho příslušníků Bajau opouští tradiční způsob života na člunech a usazují se na pevnině. Důvodem je modernizace, ekonomický tlak i snaha o lepší přístup ke vzdělání a zdravotní péči.
Je tak možné, že schopnosti, které se po staletí formovaly v těsném vztahu člověka s mořem, postupně ztratí svůj praktický význam. Pro vědce však tito lidé zůstávají důkazem toho, jak daleko může lidské tělo zajít při přizpůsobování se prostředí.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
