úlomky kostí
Neandrtálské kosti s důkazy kanibalismu nalezené v jeskyni Goyet. Měřítko = 1 cm. Zdroj: Asier Gómez-Olivencia et al., phys.org

Ze života našich dávných neandrtálských bratranců jsme odhalili již mnoho tajemství. Neseme si část jejich genetického dědictví, proto není pochyb, že docházelo k interakcích mezi nimi a homo sapiens. Moderní člověk se usadil v chladné Evropě asi před 40 000 lety a ačkoliv se dřívější vědecké teorie přikláněly ke scénáři, že právě příchod homo sapiens stál za vymizením neandrtálců, dnes již tak jednotný názor nepanuje. Stejně tak se mění představa neandrtálce jako takového. V souvislosti s novými objevy se nejeví jako silný hrubián bez emocí, ale jako bytost s vlastní rozvinutou kulturou. Neandrtálci tvořili šperky, malovali na jeskynní stěny, používali kamenné nástroje a stejně jako moderní lidé pohřbívali své blízké. Proto možná překvapí důkazy o neandrtálském kanibalismu, které přinesl odborný magazín Scientific Reports v roce 2016.

Proč docházelo ke konzumaci jedinců vlastního druhu, je stále nejasné, ačkoliv nová vědecká zkoumání naznačují, že byl kanibalismus v tomto případě krajním řešením v dobách krize. Důkazy o něm přinesly nalezené pozůstatky v belgické jeskyni Goyet. Jedná se o polámané kosti kvůli extrakci výživného morku, dále jsou pak na kostech jasné stopy po řezných nástrojích i po žvýkání. Z některých pozůstatků si neandrtálci dokonce vyráběli nástroje. To nasvědčuje skutečnosti, že pojídání svých druhů nebylo náboženského charakteru.

Výše uvedené nálezy spadají do období před 40 500 – 45 000 lety. To už byli neandrtálci blízko vyhynutí. Svět kolem nich se měnil a jednou z verzí, proč docházelo ke kanibalismu, je nutriční nouze.

Související:
Za vyhynutím neandrtálců nemusí stát příchod moderních lidí

Další důkazy o neandrtálském lidojedství pocházejí z mnohem staršího období, konkrétně z epochy před 120 000 lety zvané Eemský interglaciál. Studie v periodiku Journal of Archaeological Science publikovaná v dubnu 2019 poukazuje na změnu neandrtálského chování v souvislosti s proměnou podnebí v této době meziledové.

Neandrtálci byli navyklí na chladnější klimatické podmínky, a tak relativně rychlé oteplení vedlo k nutnosti změny jejich životního stylu. Lovná zvěř měnila migrační trasy, krajina se proměňovala a neandrtálci zřejmě nedokázali adekvátně reagovat. Výsledkem byl hlad a kolaps společnosti. Důkazy o kanibalismu byly objeveny na kostech nalezených ve Francii už v devadesátých letech minulého století, později také ve Španělsku. Opět jde o zlámané kosti kvůli výživnému morku, další zbytky nesou stopy po kamenných nástrojích.

Související:
Allosaurus byl během krize kanibal, naznačuje studie

Souvislost kanibalismu a překotných klimatických podmínek se zdá být vcelku rozumným vysvětlením. Ačkoliv z takto dávného období nemáme moc dalších důkazů, zdá se, že šlo o lidojedství přechodné a tito lidé jej nepovažovali za běžnou činnost, ale jen jako prostředek k překonání krize.

Podobné případy zná ostatně i lidská historie, dokonce poměrně nedávná. Ještě v minulém století se během stalinského hladomoru lidé uchylovali k pojídání ostatků svých blízkých. Známá je také letecká havárie uruguayských ragbistů v Andách v roce 1972. Část z nich přežila v drsných vysokohorských podmínkách jen díky kanibalismu. Pojídání příslušníků stejného druhu během krize tak může být jen dalším společným rysem homo sapiens a jeho dávno zmizelého příbuzného.





Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *