Podle analýz NASA a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) byly globální povrchové teploty Země v loňském roce druhé nejvyšší v historii moderního měření, se kterým se začalo v roce 1880.
Posledních pět let bylo nejteplejších za uplynulých 140 let. Nejvíce horký byl rok 2016. Loni bylo naměřeno o 0,98 °C tepleji, než je dlouhodobý průměr z let 1951 – 1980. Každé desetiletí je teplejší než to předchozí. Důkazů o globálním oteplování nelze poskytnout více a tato čísla mluví za všechno.
Od roku 1880 se průměrná globální povrchová teplota zvýšila o více než jeden stupeň. Jak se růst průměrné teploty vyvíjel, ukazuje následující graf, přičemž různé barvy křivek označují jednotlivá centra, která zaznamenávají globální teplotu.
Záznamy jasně ukazují, že k největšímu nárůstu došlo v posledních dekádách. Tento skok je podle názoru většiny vědců způsoben zvýšenými emisemi oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů produkovaných lidskou činností do atmosféry. Lidstvo již překročilo hranici oteplení o 1 °C oproti průměru z doby před průmyslovou revolucí. Je velmi nepravděpodobné, že bychom se ještě někdy dostali pod tuto hranici.
Počasí je velmi dynamickým jevem, a tak se zvyšování teploty neprojevuje všude. Jsou ale místa, kde je dopad globálního oteplování znatelný. Například Arktida se od roku 1970 otepluje třikrát rychleji než zbytek světa. V Austrálii byla v loňském roce průměrná teplota dokonce o 1,4 stupně vyšší než v době před začátkem industrializace a v červenci zakusila mnohá evropská města vůbec poprvé ve své historii teplotu nad 40 °C.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
