Štědrý večer bývá spojován s klidem a pocitem bezpečí. Na malém skotském ostrově Iona se ale právě 24. prosinec proměnil v krvavou kapitolu evropských dějin. A nešlo o náhodu.
Nevelký ostrov Iona u západního pobřeží Skotska byl po staletí považován za jedno z nejposvátnějších míst křesťanské Evropy. Už od 6. století zde stál klášter založený svatým Kolumbánem a místo přitahovalo poutníky, učence i mnichy hledající odloučení od světa. Přestože místo mělo být symbolem klidu, víry a řádu, dějiny mu přisoudily ošklivý osud. Na Štědrý den roku 986 se totiž právě zde odehrál krvavý masakr.
Místo velkého významu
Irská Ulsterská kronika ohledně roku 986 lakonicky uvádí, že ostrov „Iona byl na Štědrý den vydrancován Dány a byl zabit opat i patnáct starších mužů církve“. Na první pohled by se mohlo zdát, že je zmiňován jen další z mnoha vikingských nájezdů, které v raném středověku sužovaly pobřeží Britských ostrovů. Podle novějších výzkumů však tato událost zřejmě nebyla pouhým aktem náhodného násilí, ale součástí mnohem složitější politické a církevní hry.
Těmito souvislostmi se podrobně zabýval historik Thomas Owen Clancy, který ve studii nazvané The Christmas Eve Massacre, Iona, AD 986 dokazuje, že útok na Ionu nelze chápat jen jako „vikingské vandalství“. Podle vědce šlo o cílený zásah do mocenských struktur tehdejšího světa kolem Irského moře.
Klášter na Ioně patřil v raném středověku k nejvýznamnějším duchovním centrům Britských ostrovů. Založil jej roku 563 svatý Kolumba na malém ostrově u západního pobřeží dnešního Skotska. Ostrov Iona se brzy stal symbolem regionální vzdělanosti a misijní činnosti. Sehrál mimo jiné klíčovou roli při christianizaci Piktů i části anglosaské Anglie. A jak už tomu ve středověku bylo, vliv kláštera byl i politický, stál totiž v čele celé sítě takzvaných kolumbánských domů rozesetých po Skotsku a Irsku.
Nešlo o první nájezd. Štědrovečerní masakr byl ovšem nejkrutější
Vikingové se kolem ostrova začaly objevovat už na konci 8. století a pro mnichy znamenala jejich přítomnost zásadní zlom. Klášter byl opakovaně napaden v letech 795, 802, 806 a 807. Po posledním z těchto útoků se mniši raději rozhodli ostrov opustit. Jejím hlavním útočištěm se stal klášter v irském Kellsu, kam byly přeneseny i nejcennější relikvie a tradice spojené se svatým Kolumbou.
Jenže ve druhé polovině 10. století se na Ionu vrátili. Důvod nevíme. Klášter však znovu plnil roli hlavního centra víry. Právě v této době se však i církevní instituce stále častěji stávaly součástí širších politických konfliktů. Kláštery nebyly neutrálními místy modlitby, ale fungovaly jako spojenci vysoce postavených rodů a mocenských frakcí.
Významnou postavou tohoto období byl skandinávský král Dublinu a Northumbrie Amlaíb Cuarán. Ten podporoval několik kolumbánských klášterů, a to včetně Iony, kde roku 980 zemřel jako poutník. Zároveň je však známo, že se v roce 970 spojil s vládci království Brega a podílel se na vyplenění Kellsu, což bylo ve své době neméně důležité kolumbánské centrum. Tyto velmi nesourodé události poukazují na fakt, jak rozporné a proměnlivé byly tehdejší vztahy mezi světskou a církevní mocí.
Po Amlaíbově smrti se v oblasti Irského moře objevil nový ambiciózní hráč jménem Gothfrith mac Arailt. Ten se spojil s Dány usazenými v Dublinu a usiloval o ovládnutí regionu. Clancy se domnívá, že byl útok na Ionu na Štědrý den roku 986 součástí Gothfrithovy strategie, jak oslabit pozici Amlaíbových synů a jejich spojenců. V 10. století totiž nebylo výjimkou, že političtí rivalové útočili na kláštery podporující jejich nepřátele.
Masakr na Ioně se navíc odehrál v době ostrých sporů uvnitř samotné kolumbánské sítě. Kláštery v oblasti Irského moře, zejména Iona a zmíněný Kells, soupeřily o to, který z nich má nárok na vedoucí postavení. Podle dalších irských pramenů byl při útoku roku 986 zabit i Mael Ciarain ua Maigne, který byl mimochodem označovaný jako nástupce Kolumby. A tady už zřejmě nešlo o náhodu. Po vyplenění Iony se už klášter z masakru nevzpamatoval a Kells se stal hlavním centrem kolumbánské tradice.
Ani datum masakru zřejmě nebyl náhodný. Vikingové, kteří na ostrov vtrhli 24. prosince 986, moc dobře věděli, že zasazují dvojitou bolestnou ránu.
Masakr na Ioně, kde bylo o štědrém večeru, tedy den před výročím narození Ježíše Krista, umučeno a povražděno šestnáct mužů, tak zřejmě nebyl jen barbarským útokem vikingských nájezdníků, ale dobře promyšleným politickým tahem, který se stal součástí složitého spletence mocenských zájmů.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
