Cestování po jihoamerických silnicích chce odvahu. Když se ale vydáte na bolivijskou nechvalně známou cestu Yungas Road, musíte mít nejen odvahu, ale být i tak trochu šílenec. Přesto jsou turisté právě sem přitahováni jako magnet, aby zažili pekelnou jízdu po jedné z nejnebezpečnějších silnic na světě. Jen na zhruba šedesátikilometrovém úseku zemře ročně téměř 300 lidí.
Silnice Yungas Road byla postavena paraguayskými vězni ve 30. letech minulého století. Klikatá a úzká silnice byla dlouhá léta jedinou spojnicí mezi městy La Paz a Coroico. To dnes již neplatí, část trasy je možné absolvovat jinudy. Přesto je i ten nejvíce nebezpečný úsek v Andách, kterému se lze vyhnout, stále otevřený a co víc, doposud hojně využívaný.
Na Yungas Road opatrnost nestačí
Úzká cesta se klikatí mezi vysokými horami a údolími jako had. Na většině míst se vedle řidičů na jedné straně tyčí obrovské vrcholky a na druhé je pouze propast, svodidla nebo jakékoliv jiné zábrany nečekejte. Během stoupání, klesání a nekonečného zatáčení se ocitnete ve výšce 4643 nad mořem, několikrát se jen pár centimetrů od vás rozevře více jak kilometrová propast. Silnici lemují stovky kamenných památníků a křížů, často ale neoznamují smrt jen jednoho člověka.
Opatrnost ale v putování po Yungas Road nemusí stačit, i kdyby po silnici nejelo žádné další vozidlo. Více jak 200 zatáček se dá se vším soustředěním zvládnout. Nezabráníte však sesuvům půdy z kopců nad vámi nebo erozi kraje silnice. Došlo zde k takovým nehodám, že padající kamení svrhlo vozidla do propasti. Někdy se zase s dopravními prostředky propadl kraj silnice. Když jedete, může vás zkrátka překvapit kamení na silnici nebo díra, a pak jen hodiny čekáte na opravu. Nebezpečí také představuje déšť, silnice se změní v blátivé kluziště a řidiči tak mají na výběr dvě možnosti, buďto čekat, což může trvat i několik dní a nebo to risknout. Otočit se zpět je totiž téměř nemožné.
Umění vyhýbání dvou vozidel
Co ale opravdu dělá z Yungas Road silnici smrti, je její úzkost. Dvě větší vozidla se zde sotva vyhnou. Jen asi na každých dvou až třech kilometrech jsou připravena širší místa na vyhýbání, jinak je to loterie. Dochází proto k situacím, kdy se vozy vyhýbají tak, že jeden z nich je jen několik centimetrů od okraje a přesto se téměř dotýká druhého. Vzhledem k tomu, že se silnice klikatí kolem hor, není možné včas vidět automobil blížící se z opačného směru, a tak paradoxně mnozí řidiči dávají přednost cestování po silnici smrti v noci, kdy mají všichni rozsvícená světla, která je možné vidět dlouho dopředu a naplánovat si zastavení na jakémkoliv možném širším úseku. Během dne, kdy není možné včas spatřit přijíždějící vozy, zde musí auta a nebo třeba i autobusy plné lidí couvat, dokud se nebudou moci všichni bezpečně vyhnout. A to je skutečně adrenalin.
Ještě než byla částečně vybudována lepší silnice spojující obě města, jezdili po nejnebezpečnější části silnice smrti i linkové autobusy plné cestujících. Když se takový autobus potkal třeba s nákladním vozem, řidič cestující požádal, aby vystoupili a úhybný manévr provedl sám. Riskoval tak jen jeden život, a ne desítky.
Pro turisty cokoliv
Bolivijské úřady odhadují, že Yungas Road projelo od 90. let minulého století zhruba 25 000 turistů. To je slušné číslo a možná i důvod, proč je i ten nejnebezpečnější úsek silnice stále otevřený a dokonce funguje i jako cyklostezka. Silnice se objevila již dvakrát v populárním pořadu Top Gear, a to s podtituly Bolivijský speciál a Nejnebezpečnější silnice světa.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
.jpg){kind=link}
