Politické poměry ve východní Evropě ještě na začátku roku 1989 nenaznačovaly, že by mohly ledy začít praskat, ale stalo se. Tři měsíce před československou sametovou revolucí došlo k pokojné demonstraci napříč baltskými republikami, které tehdy byly ve spárech Sovětského svazu. Miliony lidí z Litvy, Lotyšska a Estonska se 23. srpna 1989 vzaly za ruce a vytvořily 600 kilometrů dlouhý řetěz. Obyvatelé tak symbolicky propojili všechny tři země a dali tím najevo nesouhlas s padesát let trvající sovětskou okupací, čímž nastartovali cestu ke kýžené samostatnosti.
Důsledek tajného paktu Molotov-Ribbentrop
Sovětský svaz začal pobaltské státy okupovat v roce 1940 na základě dohody s nacistickým Německem, která byla uzavřena 23. srpna 1939 v Moskvě. Tento přísně tajný akt vešel ve známost jako pakt Molotov-Ribbentrop, a to podle příjmení ministrů zahraničních věcí obou zemí. Dokument mimo jiné ustanovoval, jak si Sovětský svaz a Německo chtějí rozdělit Evropu.
Ještě na konci 80. let minulého století představitelé Sovětského svazu tvrdili, že se pobaltské státy ke svazu připojily dobrovolně. Tím de facto existenci paktu stále popírali, s čímž ale nesouhlasili obyvatelé Litvy, Lotyšska a Estonska. Požadovali veřejné uznání tajných protokolů a hlavně obnovení nezávislosti svých zemí.
K příležitosti padesátého výročí podepsání paktu Molotov-Ribbentrop dokázali aktivisté z pobaltských států, že nechuť s okupací jejich zemí je stále přítomná a sílí. Shromáždili více jak dva miliony lidí, kteří se chytli za ruce a utvořili 600 kilometrů dlouhý lidský řetěz spojující litevský Vilnius a estonský Tallin. Podle tiskové agentury Reuters se kampaně účastnilo 700 tisíc lidí v Estonsku, 500 tisíc v Lotyšsku a rovný milion v Litvě. Lidé takto vydrželi 15 minut.
V Estonsku ten den vyhlásili prázdniny, v Litvě a v Lotyšsku dávaly podniky lidem dovolenou, aby se mohli k demonstraci připojit. Do odlehlejších míst, kudy lidský řetěz procházel, jezdily autobusy a přivážely demonstranty. Akci podpořily demonstrace po celém světě. Pobaltské národy podporovaly akce třeba v Austrálii nebo v Kanadě, ale přidávali se i lidé v Moskvě. Komunistický režim proti demonstrantům nijak nezasáhl, možná i díky takzvané politice otevřenosti, kterou v roce 1986 zavedla Komunistická strana Sovětského svazu v souvislosti se zločiny stalinismu.
Baltský řetěz a nová emancipace pobaltských národů
Baltský řetěz byl zlomovým okamžikem v moderních dějinách pobaltských národů, ale nebyl první demonstrací za svobodu Litvy, Lotyšska a Estonska. Už od roku 1986 se vždy 23. srpna konaly menší akce, které ale měl režim pod kontrolou. Sovětský svaz nakonec uznal existenci paktu Molotov-Ribbentrop a prohlásil jej za neplatný. Tím se otevřely dveře svobody pro padesát let utlačované národy, které při sobě stály jako David proti Goliášovi.
První se osamostatnila Litva. Stalo se tak 11. března 1990. Baltský řetěz dal podle některých historiků impuls dalším demokratickým hnutím v nesvobodném světě. 9. listopadu 1989 padla Berlínská zeď, 17. listopadu 1989 odstartovala sametová revoluce v Československu, padl komunismus v Maďarsku a dalších zemích sféry vlivu Sovětského svazu, z jehož spárů se dostalo i Lotyšsko a Estonsko. Všechny tři pobaltské země vstoupily v roce 2004 do NATO i Evropské unie.
Baltský řetěz tak dokázal, že táhnout za jeden provaz se vyplatí. I jednotlivec je totiž důležitou součástí velkého celku.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
.jpg){kind=link}
