hrůza
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Přicházely bez varování a zanechávaly za sebou spousty mrtvých nebo obrovské materiální škody. Někdy i obojí. Ve starověku nebyla žádná možnost varování a ani neexistovaly žádné pokyny, které by lidem radily, jak se chovat například během hurikánu. Epidemie způsobovaly absolutní chaos a nikdo nedokázal přesně říci, jak se chránit.


Svět byl v dávnověku osídlen jen řídce a lidské ztráty, které některé pohromy způsobily, byly drastické a občas visely osudy celých společností doslova na vlásku. Vybrali jsme pět událostí, které skutečně otřásly starověkým světem.

Justiniánský mor (541 – 542)

Až 100 milionů mrtvých. Takovou fakturu vystavila Římskému impériu epidemie, kterou dnes nazýváme podle východořímského císaře Justiniána I. Tato děsivá pohroma doslova paralyzovala říši. Příčinou byl pravděpodobně pravý mor, který byl do Evropy dopraven z ohniska v Etiopii. Zasažena byla i severní Afrika, část Asie, ale právě v Byzanci napáchal největší škody.

Historici odhadují, že vinou moru zemřela více jak třetina Konstantinopole. Nemoc měla drastické důsledky na tehdejší ekonomiku i společnost. Některá menší města zcela zanikla, armáda se zúžila na třetinu mužů a obchodování se v říši zastavilo na několik let. K zajištění financí pro státní kasu paradoxně pomohly opuštěné úrodné pozemky, které po epidemii už nikomu nepatřily.



Antonínský mor  (165 – 180)

Epidemie, která provázela vládu Marca Aurelia, je sice nazývána morem, ale nejspíše šlo o spalničky nebo neštovice. Ať tak či onak, impérium tehdy čelilo neviditelnému nepříteli, jehož řádění bylo osudným pro pět milionů Římanů.

Nemoc do říše zřejmě donesli vojáci vracející se z bojů v Asii. Římský historik Cassius Dio uváděl, že epidemie dosáhla obrovský rozměrů a během jejího vrcholu umíralo denně za hradbami Říma až 2 000 lidí. Většinu informací o průběhu nákazy zaznamenal lékař Claudius Galenus, díky němuž můžeme přibližně určit, o jaké onemocnění se jednalo.


Antiochijské zemětřesení (526)

Šesté století našeho letopočtu bylo na katastrofy bohaté. Čtvrt milionu obětí si vyžádalo zemětřesení, které zasáhlo oblast ležící na rozhraní dnešní Sýrie a Turecka. Tehdy šlo o území spravované Byzantskou říší a odborníci, kteří studovali dostupné prameny, odhadují, že na Richterově škále dosáhlo zemětřesení sedmého stupně.

Neuvěřitelný počet obětí si nevyžádaly jen otřesy, ale i jejich důsledky. Přístav Seleucia Pieria byl zaplaven metrovou vrstvou bahna, jenž pohlcovalo vše živé a zkázu dokonaly rozsáhlé požáry, před kterými nebylo lehké uniknout. Antiochijské zemětřesení je považováno za třetí nejhorší katastrofu svého druhu v dějinách lidského pokolení.


Damghanské zemětřesení (856)

Katastrofické zemětřesení o síle 7,9 na Richterově stupnici podepsalo rozsudek pro 200 000 nešťastníků, kteří zemřeli 22. prosince roku 856. Jeho epicentrum se bohužel nacházelo přímo pod městem Dámghán, které v té době bylo hlavním městem Íránu. Pátá nejhorší katastrofa svého druhu prý otřásla úsekem dlouhým až 300 kilometrů a oblast na spoustu let doslova paralyzovala.


Erupce sopky Vesuv (79)

Děsivý příběh mohutné erupce Vesuvu je synonymem pro starověké katastrofy. Lze si jen těžko představit hrůzu, které byli obyvatelé přilehlých měst Pompeje a Herculaneum vystaveni. Mohutný výbuch vymrštil tuny žhavého materiálu do vzduchu a bombardoval jím obě města. Ti, kteří nezemřeli přímým zásahem nebo v troskách bortících se budov, čekalo udušení nebo spálení. Unikl jen málokdo.

Výbuch, který zřejmě zabil více jak 10 000 lidí, nám přiblížil Plinius mladší, který apokalypse přihlížel z uctivé vzdálenosti. Podle tohoto historika Vesuv chrlil žhavý materiál celé tři dny a oblast zasypal tak dokonale, že byly Pompeje znovu odhaleny až za dalších 1500 let.




Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.

Přidat na Seznam.cz
About Admin

Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.

Similar Posts

Komentáře (4):

  1. V nynější době řádí velmi schopný COVID za vydatné podpory neschopné české vlády

    1. No a co jinde ve světě – také vina české vlády , osle.

    2. A není to spíše vina nezodpovědných lidí, kteří se musí neustále ve velkém počtu scházet a popíjet, demonstrovat, odmítat nařízení – starý klaus, shromažďovat se při sportu atd?

    3. A jistě máte velké odborné znalosti, takže byste mohl nastoupit na místo ministra zdravotnictví, nebo alespoň na místo jeho poradce.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *