V roce 1961 se sovětské souostroví Nová země stalo místem nejničivější exploze v dějinách lidstva. Tato řídce obydlená oblast byla vybrána komunistickým režimem pro test tak silné jaderné bomby, že by bylo její použití ve válce prakticky nemožné.
Cíl: Nová země
Ráno 30. října 1961 vzlétl sovětský bombardér Tupolev T-95 z letiště Olenya na poloostrově Kola. Před sebou měl let přes vody Severního ledového oceánu a jeho jediným cílem bylo svržení děsivého monstra. Speciálně upravený čtyřmotorový letoun nesl pod svými křídly tak těžkou a velkou bombu, že nemohla být umístěna přímo do nákladového prostoru, kde byla obvykle taková munice přepravována. Rozměry termonukleární pumy, která později vešla ve známost jako Car-bomba, byly neuvěřitelné. 8 metrů na délku a 2,6 metru v průměru naznačovaly, že jde o smrtící bestii. A to Sověti chtěli.
Car-bomba byla výsledkem horečnatého pokusu vědců o vytvoření nejsilnější jaderné zbraně. Touha premiéra Nikity Chruščeva byla naplněna a svět sevřený ve spárech studené války se mohl třást před mocí sovětské technologie.
Tupolev pilotovaný majorem Andrejem Durnovtsevem doletěl nad ledové souostroví před polednem místního času. Doprovázen byl menším letounem Tu, jehož úkolem bylo celou událost zdokumentovat. Pro posádku obou letounů šlo o životní úkol, a to doslova, protože jejich šance na přežití byla vypočítána na pouhých 50 %. Okolo jedenácté hodiny přivedl Durnovtsev letadlo nad záliv a pumu ve výšce 10,5 km uvolnil. Aby se obě letadla mohla dostat co nejdále od výbuchu, byla puma vybavena padákem vážícím okolo jedné tuny. Bomba pomalu klesala a vybuchla v 11:32 ve výšce čtyř kilometrů. V tu chvíli byla obě letadla v bezpečné vzdálenosti, přesto se Tupolev následkem tlakové vlny propadl více jak 1 000 metrů, než pilot znovu získal kontrolu nad strojem.
Pro Novou zemi byly následky výbuchu katastrofální
Výbuch vytvořil 8 km širokou ohnivou kouli a záblesk byl viditelný na místech tisíc kilometrů vzdálených. 64 km vysoký atomový hřib dosáhl mezosféry a jeho šířka byla téměř 100 km. Na Nové zemi byly všechny vesnice, ze kterých se jejich obyvatelé nedobrovolně vystěhovali, srovnány se zemí. Škody byly dokonce hlášeny i ze stovky kilometrů vzdálených sovětských měst.
Car-bomba uvolnila neuvěřitelné množství energie. Hovoří se o 57 megatunánch TNT, což je asi 1 500-násobek svržených pum na Hirošimu a Nagasaki a desetkrát více než všechny bomby svržené za druhé světové války. Takový výbuch nemohl zůstat utajen a Sověti se stali terčem kritiky západního světa.
Konec jaderného závodu
Nesmyslný sovětský experiment měl přece jen jeden pozitivní důsledek. Výbuch ukázal, jak nebezpečné mohou být důsledky jaderného závodu mezi východem a západem. Poté, co opadly emoce, zahájily obě mocnosti jednání, jejichž výsledkem bylo omezení jaderných zkoušek.
Jedním z hlavních iniciátorů této úmluvy byl paradoxně Andrej Dmitrijevič Sacharov, hlavní vývojář Car-bomby. Ze Sacharova se po zkušenosti s výbuchem nad Novou zemí stal jeden z největších odpůrců jaderného zbrojení a v roce 1975 se stal držitelem Nobelovy ceny za mír.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
