göbekli tepe
Foto: Benefits / CC BY-SA

Göbekli Tepe je jedním z nejstarších archeologických nalezišť na světě. Mohutné pilíře, které jsou součástí chrámu, byly vztyčeny zhruba před 12 000 lety, tedy v době, kdy velkou část severní polokoule ještě pokrývaly ledovce končící doby ledové. V jádru takzvaného Úrodného půlměsíce na Blízkém východě už ale lidé začínali poznávat zemědělství. Proč byl však takto obrovský komplex, dnes ležící na jihovýchodě Turecka, postaven, je obestřeno tajemstvím. Odhaduje se, že archeologové dosud odkryli jen 5 % jeho plochy, a tak je ještě brzy vyvozovat konečné závěry. Objevují se ale teorie, že Göbekli Tepe mohl být první astronomickou observatoří na světě.

Starověký komplex je odhalován velmi pomalu. K jeho objevu došlo v roce 1994 a během šetrného odkrývání se vědcům podařilo najít rytiny zvířat a gigantické kamenné sloupy. Některé z nálezů naznačují, že může jít o místo, které mohlo vznikat ještě dříve než v 9. století před naším letopočtem.

Obrovská mapa vesmíru nebo záznam o dopadu komety?

Uspořádání komplexu vedlo některé vědce k zajímavým úvahám. Skupina archeologů pracujících na místě, přišla s tvrzením, že by mohlo jít o biblickou rajskou zahradu, a nebo také o gigantickou mapu hvězdné oblohy, protože uspořádání pilířů má připomínat uspořádání souhvězdí dané doby. Další skupina vědců tvrdí, že by mohlo jít o záznam o dopadu komety, která zasáhla Zemi na konci doby ledové.

Související:
Analýza pravěké škeble odhalila, že byl před 70 miliony lety den o půl hodiny kratší

Proč by ale lidé vynaložili tolik úsilí jen kvůli kometě? Jeden sloup totiž muselo vztyčovat minimálně 500 osob. Zde už se přesouváme od teorie astronomické observatoře k náboženským rituálům. Dopad komety musel být pro tehdejší lidi událostí, která se vymykala všem zkušenostem a racionální vysvětlení tohoto jevu nebylo možné najít. Údiv střídala bázeň, která mohla vést až k takové dřině, jakým byla stavba sloupů v Göbekli Tepe.

Budeme-li podrobněji zkoumat možnost, že je komplex obrovskou mapou hvězdné oblohy, dostane naše teorie trhliny. A to se přesně stalo vědcům, kteří podporují tuto hypotézu. Podle všeho se totiž s některými pilíři záměrně hýbalo a některé se v průběhu času samy přemístily ať už v důsledku eroze nebo zemětřesení. Vědci se proto snaží najít jejich původní umístění, ale zatím jde pouze o spekulace, a tak důkaz, zda měl dávný chrám astronomický význam, chybí.

Svatyně lovců a sběračů?

Je zde ale ještě jedno možné vysvětlení pro umístění pilířů. Ty mohly být nosníky velkých střešních konstrukcí, což by naznačovalo, že komplex obývalo mnoho stovek, ne-li tisícovek lidí žijících v podivné pospolitosti. To bylo celkem obvyklé v kulturách po vynálezu zemědělství, jenže v době stavby Göbekli Tepe se ještě takto nehospodařilo. A pokud by lidé v komplexu skutečně žili, kam byli pohřbíváni? Archeologům se na místě ani v okolí nepodařilo najít jediný hrob.

Jak se zdá, komplex byl postaven k určitému účelu, ale lidé v něm nežili. Vědci se proto zaměřili na okolí chrámu, ale z dané doby nalezli jen malá sídla lovců a sběračů, kteří zde žili v malých komunitách a sdíleli své potravní zdroje. Proč by ale tito lidé spolupracovali na tak obrovském projektu? Göbekli Tepe je skutečně monstrózním dílem, které bylo náročně vytesáváno do skály pomocí primitivních nástrojů. Musela to být práce pro několik generací a nikdo by ji jistě nedělal nadarmo. Význam Göbekli Tepe tak stále zůstává záhadou, stejně tak záhadné je i záměrné zasypání chrámu v 8. tisíciletí před naším letopočtem, o němž vědci nalezli důkazy. Věřme, že důkazy o významu komplexu jsou stále ještě pod tunami písku, který archeologové po milimetrech odebírají.

Zdroje: Discover magazine, Tel Aviv University




Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *