V roce 1961 se sovětské souostroví Nová země stalo místem nejničivější exploze v dějinách lidstva. Tato řídce obydlená oblast byla vybrána komunistickým režimem pro test tak silné jaderné bomby, že by bylo její použití ve válce prakticky nemožné.
Cíl: Nová země
Ráno 30. října 1961 vzlétl sovětský bombardér Tupolev T-95 z letiště Olenya na poloostrově Kola. Před sebou měl let přes vody Severního ledového oceánu a jeho jediným cílem bylo svržení děsivého monstra. Speciálně upravený čtyřmotorový letoun nesl pod svými křídly tak těžkou a velkou bombu, že nemohla být umístěna přímo do nákladového prostoru, kde byla obvykle taková munice přepravována. Rozměry termonukleární pumy, která později vešla ve známost jako Car-bomba, byly neuvěřitelné. 8 metrů na délku a 2,6 metru v průměru naznačovaly, že jde o smrtící bestii. A to Sověti chtěli.
Car-bomba byla výsledkem horečnatého pokusu vědců o vytvoření nejsilnější jaderné zbraně. Touha premiéra Nikity Chruščeva byla naplněna a svět sevřený ve spárech studené války se mohl třást před mocí sovětské technologie.
![Výbuch Car-bomby](https://svetobeznik.info/wp-content/uploads/2019/12/Tsar-1.jpg)
Tupolev pilotovaný majorem Andrejem Durnovtsevem doletěl nad ledové souostroví před polednem místního času. Doprovázen byl menším letounem Tu, jehož úkolem bylo celou událost zdokumentovat. Pro posádku obou letounů šlo o životní úkol, a to doslova, protože jejich šance na přežití byla vypočítána na pouhých 50 %. Okolo jedenácté hodiny přivedl Durnovtsev letadlo nad záliv a pumu ve výšce 10,5 km uvolnil. Aby se obě letadla mohla dostat co nejdále od výbuchu, byla puma vybavena padákem vážícím okolo jedné tuny. Bomba pomalu klesala a vybuchla v 11:32 ve výšce čtyř kilometrů. V tu chvíli byla obě letadla v bezpečné vzdálenosti, přesto se Tupolev následkem tlakové vlny propadl více jak 1 000 metrů, než pilot znovu získal kontrolu nad strojem.
Pro Novou zemi byly následky výbuchu katastrofální
Výbuch vytvořil 8 km širokou ohnivou kouli a záblesk byl viditelný na místech tisíc kilometrů vzdálených. 64 km vysoký atomový hřib dosáhl mezosféry a jeho šířka byla téměř 100 km. Na Nové zemi byly všechny vesnice, ze kterých se jejich obyvatelé nedobrovolně vystěhovali, srovnány se zemí. Škody byly dokonce hlášeny i ze stovky kilometrů vzdálených sovětských měst.
Car-bomba uvolnila neuvěřitelné množství energie. Hovoří se o 57 megatunánch TNT, což je asi 1 500-násobek svržených pum na Hirošimu a Nagasaki a desetkrát více než všechny bomby svržené za druhé světové války. Takový výbuch nemohl zůstat utajen a Sověti se stali terčem kritiky západního světa.
![ohnivá koule](https://svetobeznik.info/wp-content/uploads/2019/12/Tsar-2.jpg)
Konec jaderného závodu
Nesmyslný sovětský experiment měl přece jen jeden pozitivní důsledek. Výbuch ukázal, jak nebezpečné mohou být důsledky jaderného závodu mezi východem a západem. Poté, co opadly emoce, zahájily obě mocnosti jednání, jejichž výsledkem bylo omezení jaderných zkoušek.
Jedním z hlavních iniciátorů této úmluvy byl paradoxně Andrej Dmitrijevič Sacharov, hlavní vývojář Car-bomby. Ze Sacharova se po zkušenosti s výbuchem nad Novou zemí stal jeden z největších odpůrců jaderného zbrojení a v roce 1975 se stal držitelem Nobelovy ceny za mír.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.