Dějiny jsou plné krvavých konfliktů, které trvaly roky nebo dokonce desetiletí. Jen málokterá válka se ale může pochlubit tím, že trvala déle než tři století a během celé její existence nezemřel jediný člověk. Přesně takový byl kuriózní konflikt mezi Nizozemskem a souostrovím Scilly u jihozápadního pobřeží Anglie, který bývá často označován za nejdelší válku v dějinách. Přestože historici vedou spory o některé detaily, základní fakta jsou natolik neobvyklá, že připomínají spíše anekdotu než skutečnou událost.
Anglická občanská válka zamíchala kartami
Píše se rok 1651. Anglie je zmítána občanskou válkou mezi stoupenci krále Karla I. a parlamentními silami vedenými Oliverem Cromwellem. Nizozemsko tehdy sympatizovalo s parlamentní stranou, jež měla blízko obchodním zájmům nizozemských kupců.
Na samém konci konfliktu zůstalo několik posledních loajalistických lodí věrných králi ukryto u ostrovů Scilly, které jsou mimochodem nejjižnější součástí Britského souostroví. Tyto lodě podnikaly nájezdy proti nizozemským obchodním plavidlům a způsobovaly jim škody.
Nizozemský admirál Maarten Tromp proto připlul k ostrovům a požadoval náhradu vzniklých ztrát. Když ji nedostal, rozhodl se k neobvyklému kroku – vyhlásil válku. Ne Anglii jako celku, ale přímo roajalistickým silám soustředěným na ostrovech Scilly.
Válka skončila dřív, než začala
Jenže události nabraly rychlý spád. Krátce po vyhlášení války Cromwellovy jednotky ostrovy obsadily a poslední královští obránci kapitulovali. Nizozemci tak náhle zjistili, že jejich protivník vlastně zmizel. Nebyl tedy žádný důvod bojovat a ani se žádná bitva nikdy neuskutečnila. Admirál Tromp odplul domů a celý incident upadl v zapomnění.
Mír nikdo nepodepsal
V mezinárodních vztazích už po staletí bývá zvykem, že válku ukončuje mírová smlouva. Jenže v tomto případě na ni zřejmě nikdo ani nepomyslel. Po staletí se předpokládalo, že záležitost byla automaticky uzavřena spolu s koncem anglické občanské války.
Teprve v 80. letech 20. století začal historik Roy Duncan pátrat v archivech a narazil na zmínky o dávném vyhlášení války. K jeho překvapení se ukázalo, že neexistuje žádný známý dokument potvrzující její oficiální ukončení. Pokud by byla právní interpretace správná, znamenalo by to, že mezi Nizozemskem a souostrovím Scilly stále formálně trvá válečný stav.
Po 335 letech přišel mír
Objev vzbudil pozornost médií a nakonec se o něj začali zajímat i nizozemští diplomaté. V roce 1986 navštívil ostrovy nizozemský velvyslanec ve Spojeném království a společně s představiteli Scilly podepsal symbolickou mírovou smlouvu. Konflikt, který podle populární verze příběhu začal roku 1651, tak skončil po 335 letech.
Místní obyvatelé si z celé záležitosti dělali legraci. Někteří žertovali, že po staletí žili v obavách z nizozemské invaze, která naštěstí nikdy nepřišla.
Byla to opravdu nejdelší válka?
Historici ale upozorňují na skutečnost, že vše nemusí být tak jednoznačné. Dochovalo se jen omezené množství dokumentů a není zcela jisté, zda vyhlášení války mělo formální právní platnost. Přesto existují dobové záznamy o napětí mezi nizozemským loďstvem a roajalisty na Scilly. A koneckonců, mír se nakonec potvrdil i papírově.
Ať už šlo o skutečnou válku, nebo spíše diplomatickou kuriozitu, jedno je jisté. Jen málokterý konflikt se může pochlubit tak pozoruhodnou bilancí: trval déle než tři století, neodehrála se během něj jediná bitva a nikdo při něm nepřišel o život.
V době, kdy dějiny často připomínají nekonečný sled válek a násilí, je to vlastně docela příjemná výjimka.
Místo, o kterém píšeme:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
