evoluce
Ilustrační obrázek. Zdroj: Adam Jílek, CC BY-SA 4.0, Wikimedia/NASA, CC0

Lidé a šimpanzi mají mnoho společného. Pojí nás především relativně nedávný předek, kterého jsme sdíleli před šesti až sedmi miliony lety. Avšak tvrzení, že se lidé vyvinuli ze šimpanze, či z jakékoliv jiné dnešní opice, je zavádějící. Náš předek nebyl člověkem, ani šimpanzem, gorilou nebo orangutanem, byl to zkrátka lidoop, ze kterého se oddělily různé linie evoluce, z nichž vzešly dnešní druhy.

Informace o lidské evoluci v současné době neposkytují jen fosilní nálezy, ale také molekulární analýzy DNA, proteinů a dalších molekul. Díky těmto pokročilým metodám se lze dozvědět informace o našem příbuzenství s dalšími primáty a dokonce můžeme datovat oddělení jednotlivých druhů. Fosilní záznamy ale stále hrají důležitou roli pro určení, jak se v průběhu času měnila anatomie a chování primátů a kdy se náš dávný předek začal podobat modernímu člověku.

Naposledy spolu

Linie šimpanzů a hominidů se oddělila asi před 6 – 7 miliony lety. Ještě předtím evolučně vybočily gorily (8 – 10 mil. let), orangutani (cca 10 a více mil. let), a takto můžeme dojít až k poslednímu společnému předkovi se všemi druhy opic, který žil před 25 – 30 miliony let.

Související:
Promarněná šance dinosaurů. Je inteligence nevyhnutelným důsledkem evoluce nebo náhoda?

Vše probíhalo v Africe, kde se veškerý vývoj člověka odehrával až do příchodu Homo erectus zhruba před 1,8 milionu let. Samozřejmě se současně evolučně vyvíjeli i šimpanzi a dalších primáti, kteří dospěli do dnešní podoby, avšak jejich evoluce nebyla rozhodně tak překotná.

Stručný vývoj člověka

Homo erectus, neboli člověk vzpřímený, se již pohyboval podobně jako my, vyráběl nástroje, systematicky lovil a dokázal užívat oheň. Právě tento druh se rozšířil i mimo Afriku. Nejstarší důkazy o jeho přítomnosti v Evropě pocházejí z doby před 780 000 lety.

Homo erectus začal přecházet v archaického Homo sapiens asi před 400 000 lety, ale v některých končinách přetrvával ještě další statisíce let. Nešlo tedy o žádný skok a už vůbec nelze určit hranici mezi tím, koho řadit do jedné skupiny a koho již do druhé. Na Jávě se Homo erectus vyskytoval dokonce ještě před 100 000 lety. Jinde ale již před 200 000 lety dominoval Homo sapiens, člověk moudrý.

Pak zde máme ještě neandrtálce a další poddruhy Homo sapiens. Jde o slepé větve evoluce a jejich existenci můžeme nejsnadněji charakterizovat jako naše bratrance, zatímco šimpanze lze nazvat jako bratrance z druhého kolene. Neandrtálci, ačkoliv v Evropě byli první a s Homo sapiens koexistovali poměrně dlouhou dobu, nakonec vymřeli. Jejich poslední jedinci vymizeli zhruba před 24 000 lety. Z genetického hlediska však Homo sapiens nese nepatrnou dědičnou informaci od neandrtálců, což je důkaz, že se oba poddruhy křížily.

Homo sapiens začal asi před 200 000 lety v Africe vytlačovat člověka vzpřímeného, a poté se vydal na svoji expanzi do celého světa. Ta probíhala postupně a zpočátku byla velmi trnitá. Důkazy naznačují, že například osidloval Evropu na několik pokusů, ale trvale se na kontinentu usadil až před zhruba 40 000 lety.

Související:
Co když nás napadnou zombie? Žádný strach, USA má plán

Pak už přicházejí všeobecně známá fakta. Lovci a sběrači se postupně měnili na zemědělce a přetvářeli krajinu k obrazu svému. Vzniklo náboženství, objevila se kultura a postupem času také věda. Tyto a další fenomény určitým způsobem proměnily přirozený lidský vývoj. Vědci hovoří o kulturní evoluci, díky níž mnohem rychleji předáváme získané informace a dovednosti našim potomkům. Tato jedinečnost lidi zcela odlišuje od zvířecí říše i od našich nejbližších současných příbuzných, šimpanzů.

Od lidoopa k člověku

Jak, proč a kdy přesně jsme se oddělili od lidoopů a začali vytvářet složitou společnost, jazyk, umění a další rysy typické pro rozvinutou inteligenci, to jsou otázky, na které nedokážeme ani pomocí nejmodernějších metod s jistotou odpovědět. Byla to nutnost, kdy byli naši předci donuceni opustit pohodlný život v korunách stromů a začali hledat potravu v obrovských travnatých pláních, kde se chtě nechtě museli postavit na zadní? Byla to náhoda? A nebo je inteligence nevyhnutelná v rámci evoluce? Tyto otázky možná ještě dlouhou dobu zůstanou otevřené, ale právě jejich tvorba a neutuchající touha poznávat a učit se novému je ryzím rysem člověka.

Kreacionismus

Každá mince má samozřejmě dvě strany. Před Darwinem ale nikdo nepochyboval o tom, že člověk vznikl božským zásahem. O tom, že lidé vznikli doslovně podle knihy Genesis, jsou dodnes přesvědčeni takzvaní kreacionisté. Někteří z nich evoluci zcela odmítají, jiní jí nevěří a další ji akceptují s tím, že jde o božský nástroj. Kreacionismus je tak nevědeckým výkladem stvoření světa i vzniku člověka.

Zdroj: F. J. Ayala – Evoluce




Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související

Komentáře (2):

  1. Myslím, že existuje další směr,kdy se uznavá evoluci v plném rozsahu, ale že neprobíhá zcela náhodně, ale podle počátečního plánu , něco jako počítačový program,ktery má zabudované i pravděpodobností a odchylky, vždyť to existuje i v kvantových vědách.

    1. Dobrý den, díky za komentář. Zřejmě máte na mysli tzv. inteligentní plán – https://cs.wikipedia.org/wiki/Inteligentn%C3%AD_plán

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *