Burka, hidžáb, nikáb – poznáte rozdíl?

Od srpna 2018 platí zákaz zahalování obličeje na veřejnosti už v šesti evropských zemích. K Francii, Belgii, Bulharsku, Lotyšsku a Rakousku se nově připojilo Dánsko. Obdobný zákon čeká na schválení ve Švýcarsku, kde nyní platí „pouze“ zákaz nošení burek, kdežto ve vyjmenovaných zemích se opatření vztahuje i na masky. V mnoha dalších státech platí podobný zákon, ale vztahuje se pouze na veřejná zařízení – nemocnice, univerzity či úřady.

Nejkonzervativnější a nejextrémnější formou je zcela jistě burka, další varianty jsou tolerantnější. Způsoby zahalování v muslimských zemích určují zákony, tradice, ale i samotné přesvědčení muslimských žen. Historie zahalování je v orientu stará téměř tisíc let, zpočátku módní doplněk se stal symbolem počestnosti a spořádanosti. Zajímavé je, že tradice zahalování ženských obličejů téměř vymizela. V posledních desetiletích se však znovu dostává do kurzu, a to z mnohých důvodů – v některých případech jde o samotné rozhodnutí ženy, která zahalení tváře chápe jako svobodu, jindy je to z opravdového náboženského přesvědčení a nezřídka kdy jde o přikázání muslimské komunity, která nošení určitého druhu oděvu nařizuje a porušení tvrdě trestá.

Burka

Burka je nejkonzervativnější a nejextrémnější formou zahalování. V tomto případě nejde pouze o zahalení tváře, ale v podstatě celého těla. Burka se nosí na běžném oblečení a nositelka pozoruje okolní svět pouze přes hustou mřížku v okolí očí. Žena ji svléká pouze doma nebo ve svatyni. Problém burky spočívá v tom, že nikdo v okolí nemá šanci poznat, kdo se pod burkou skrývá.

Burka se nosí převážně v Afghánistánu, Pákistánu, Bangladéši a Emirátech. Burka je zde pro každou ženu povinná. V některých oblastech znamená porušení tohoto příkazu risk vlastního života, ať už jde o odsouzení či zlynčování na veřejnosti. Je známo několik případů ukamenování dotyčné davem přímo na ulici.

Hidžáb

Nejrozšířenější forma zahalení je hidžáb. Tento šátek zakrývá vlasy, ramena dekolt a šíji. Nosí se v muslimských zemích s mírnějšími zákony či v zemích, kde se zakrývání ani nevyžaduje. Proto jej často vidíme u arabských žen, které žijí v Evropě.

Hidžáb není problematický. Žena je i s touto pokrývkou hlavy snadno identifikovatelná a může se s ním fotit například na občanský průkaz nebo pas.

Nikáb

Nikáb je často zaměňován za burku. Burka je však jeden kus oděvu, kdežto nikáb je závoj, který v obličeji zahaluje vše kromě očí. Ženy k nikábu často nosí abáju, oděv jež kryje celé tělo, a právě tato kombinace připomíná burku. Účelem abáji je zahalení tvarů ženského těla tak, aby nepřitahovalo pozornost. Setkat se také můžete s rás abájou. Tento kus oděvu má k burce o něco blíže, protože jde o kombinaci nikábu a abáji v jednom kusu látky. Mírnější forma nikábu umožňuje odhalení očí, čela a nosu.

Nikáb se typicky nosí v Saúdské Arábii, Kataru a Ománu a má nejčastěji černou barvu. Vzhledem k teplotám, které v oblasti Perského zálivu celoročně panují a často dosahují teploty 45 stupňů, je nošení černého závoje opravdu heroickým výkonem.

Další formy ženského zahalení

Čádor – Plášť, který ženu kromě obličeje kompletně zahaluje. Nosí se v některých vesnických oblastech Íránu.

Hašmak – Průhledná rouška často známá z filmových scén, kde vystupují harémové tanečnice. Hašmak zakrývá pouze ústa a je typický pro Turecko.

Amira – Podobně jako čádor zakrývá vše kromě obličeje. Skládá se však ze dvou dílů a z estetického hlediska nepůsobí jako neforemný pytel.

Šajla – Šátek zakrývající hlavu a ramena, který často doplňují černé rukavice. Většinou je brán jako módní doplněk a lze jej koupit v různých barvách s různými motivy.

Turban – Typický je pro muže, ale oblibu si našel i u tureckých žen.

Burkiny – Celotělové plavky, které splňují požadavky na hidžáb. Jejich název je spojením slov burka a bikiny.