Praha, stejně jako další evropská velkoměsta, se snaží bojovat se znečištěným ovzduším. V porovnání s koncem minulého století je situace v našem hlavním městě nesporně lepší, ale k tomu, aby byla metropole skutečně čistá, zbývá ještě dlouhá cesta. Hlavním zdrojem znečištěného ovzduší v Praze je především doprava.
Kde je v Praze nejvíce znečištěné ovzduší
Nedokončeným dálničním okruhem (D0) trpí nejvíce oblast mezi Spořilovskou spojkou, Jižní spojkou a magistrálou. Nejhůře je na tom Starý Spořilov. Situaci neprospívá ani používání vlastního zdroje vytápění některých obyvatel nejen této oblasti. Nicméně i tak je situace za posledních 11 let nejlepší a nutno podotknout, že v 70. a 80. letech minulého století patřilo československé ovzduší k nejhorším v Evropě.
Kvalitu ovzduší nejen v Praze sleduje Český hydrometeorologický ústav prostřednictvím Státní sítě imisního monitoringu. Na základě získaných dat pak zveřejňuje takzvaný Index kvality ovzduší ČHMÚ.
Cesta ven z komplikované situace
V současnosti představuje problém zejména oxid dusičitý vznikající emisemi z intenzivní automobilové dopravy. Situaci, ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, v letošním roce zkomplikovala koronavirová pandemie. Ta společně s lockdownem sice na jednu stranu vzduch krátkodobě vylepšila, ale může jít pouze o počátek dominového efektu, protože lidé navyklí na městskou hromadnou dopravu vymění metro, autobusy a tramvaje za osobní vozy. V automobilech sice tráví více času než v mhd, ale necítí se ohroženi nákazou.
Tento efekt může částečně vykompenzovat obměna zdrojů vytápění v domácnostech podporovaná takzvanými kotlíkovými dotacemi ze strany státu. Výměna kotlů na pevná paliva hraje stejně důležitou roli pro vzduch v Praze stejně jako stále větší tlak na ekologičtější osobní dopravu, který je iniciován Evropskou unií. Nicméně obměna kotlů i vozového parku nemůže proběhnout ze dne na den. Zejména ve druhém případě jde o proces, který potrvá celá desetiletí, nicméně i tak je Praha na dobré cestě stát se zelenou moderní metropolí.
