Praha
Foto: Pixabay

Vlny veder, které v poslední dekádě sužovaly v letních měsících, jsou podle vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze hrozbou pro zdraví a životy lidí. Nejohroženější jsou osoby žijící v městech s hustou zástavbou.


Podle studie publikované v odborném recenzovaném periodiku Urban Climate zvýšilo horko v Praze v uplynulé dekádě riziko úmrtí až trojnásobně oproti předchozím třem desetiletím.

Vlny horka představují nejrizikovější atmosférické jevy v Evropě z hlediska počtu zemřelých. Jejich dopady jsou citelné zejména ve městech, kde je hustá zástavba a málo zeleně.

Související:  Podle studie budou v roce 2050 teploty v Praze podobné jako nyní v gruzínském Tbilisi

Vědci se v nové studii zaměřili na průměrné denní teploty naměření na stanici Praha-Ruzyně. Zajímal je vývoj teplot v měsících květen až září, a to v rozmezí let 1982 až 2019 v souvislosti s úmrtností.


„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“ říká Aleš Urban, vedoucí týmu.„Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 °C, v letech 2010–2019 to bylo 16,9 °C a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 °C,“ uvádí vědec.

Počet úmrtí spojených s horkem v prvních třech dekádách činil průměrně 50 zesnulých za rok, v poslední dekádě však došlo k 90 úmrtím za rok. „V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z 1 % na téměř 2 % všech úmrtí ve sledovaném období,“ vysvětluje Aleš Urban s tím, že rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl zaznamenán v roce 2015. Tehdy v Praze dosáhl více než 250 zemřelých, což činilo více než 5 % všech úmrtí mezi květnem a září.

Související:  Horko jako v tropech. Jak přečkat dny, kdy teploty překračují třicítku

Podle vědců by se města měla na vlny veder adaptovat. „Pro období extrémně vysokých teplot by měl být nastaven systém včasného varování pro obyvatelstvo, který koordinuje jednotlivé složky integrovaného záchranného systému podobně jako při výskytu povodní. V zemích jižní a západní Evropy, kde byly podobné systémy spuštěny po horkém létě 2003, vidíme, že to opravdu funguje,“ zdůrazňuje Urban.

Zdroj: AVČR



Přidat na Seznam.cz
Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.