Zvláštní úkaz známý jako Electric Brae není nic jiného než dokonalou optickou iluzí. Pokud se však na tomto místě ve skotském hrabství Jižní Ayrshire ocitnete, budete zmateni, přestože fyzikální vysvětlení všichni znají.
Projížďka po silnici A719 jižně od vesnice Dunure je skutečně silným zážitkem, na který si ani někteří místní nedokáží zvyknout. Kromě toho, že se cesta klikatí podél nádherného pobřeží s výhledem na přilehlé ostrovy a zříceniny, vás na několika místech zcela zradí smysly.
V úseku zvaném Croy Brae se silnice stáčí do vnitrozemí a poté asi na půlkilometrovém úseku mírně klesá. Nebo ne? Pokud v tomto úseku zastavíte a automobil odbrzdíte, začne se samovolně pohybovat do zdánlivého kopce. Cyklisté zde nemusí šlapat, přesto stoupají. Tuto podivnost můžete vyzkoušet třeba s plnou lahví vody. Položíte-li ji na silnici, začne se od vás pomalu odvalovat nečekaným směrem. Jak je to možné? Zkuste si vzít vodováhu a hned se vám uleví. Nejde o žádnou gravitační anomálii ani o působení záhadných sil, za vším stojí přírodou bravurně vytvořený optický klam.
Ještě než toto místo vešlo ve známost, místní lidé si mysleli, že gravitaci zde překonává nějaká elektrická síla, odtud název Electric Brae. Jenže jak se ukázalo, kopec není až takovým kopcem. Výškový rozdíl mezi místy, kde je možné jev pozorovat, je pouze 5 metrů, přesto lze anomálii sledovat oběma směry, a to díky zvláštní konfiguraci okolní krajiny, která vytváří iluzi jako z fantasy filmu.
Nicméně i přes evidentně známou příčinu je iluze tak pohlcující, že vás naprosto ovládne. Anomálii je možné vidět i na fotografiích, na kterých se stoupání jeví jako klesání a naopak. Vše je umocněno tím, že Croy Brae není jediným úsekem, kde na silnici A719 k iluzi dochází. Zkrátka příroda je úžasná čarodějka a nikdy nepřestane udivovat.
Podobných kopců se ve světě vyskytuje více jak sto. Electrie Brae je pravděpodobně nejznámější z nich a k tomu přispěl během druhé světové války i generál Dwight D. Eisenhower, který během pobytu na nedalekém zámku bral na kopec udivené návštěvy.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
Zkrátka, pisatel zde již jen tím, že zmiňuje vodováhu, přiznává, že nerozumí pojmu topografické převýšení a převýšení se zahrnutím vlivu tíhového zrychlení a mylně si plete dojem gravitační anomálie s pojmem asi jako klam. Anomálie gravitační je pojem, se kterým se pracuje dnes a denně ve vyšší geodesii při měření převýšení při vemi přesné nivelaci. Ta vodováha neudělá nic jiného, než jen že bublina zaujme plochu ekvipotenciálu při stejném tíhovém zrychlení v koncových bodech vodováhy, jenže zde je odlišné situované a proto to mylně připisuje pojmu klam, prostě vodováha mu „ukázala“, že jako se lahev kutálí „do kopce“ tak i bublina se mu jevila příslušně vychýlená. Jenže jelikož nezná tíhové zrychlení v koncových bodech, tak neví nic, tak jen potvrzuje kutálení kutálením, nebo vychýlenou bublinu kutálením, čili nic nedokazuje. Na to je zapotřebí velmi pečlivě měřit gravimetrem tíhové zrychlení ve více bodech té vozovky a odvodit druhé a třetí derivace potenciálu.
Pisatel tu vystizne napsal, jak se clovek na danem miste muze citit. Nic proti Vasi odbornosti (inu nekdo rad “machruje”), ale kdyby to popsal jako Vy, tak to nikdo necte.
To je nesmysl. Pokud by se dělala velmi přesná nivelace, musilo by se naměřit topografické převýšení, to lze vždy bez ohledu na optický dojem. Geofyzika a geodynamika a vyšší geodezie se neřídí žádnými optickými dojmy a iluzemi, ale měřením interpretovaným s použitím vyšší matematiky. Jenže vlivem nakupení hmot v zemském nitru se stane toto: v „obvyklém“ případě je gravitační zrychlení menší v bodě terénu s vyšší topografickou výškou a větší v bodě terénu s nižší topografickou výškou. Jenže to může v tomto případě být právě naopak, tedy v bodě s nižší topografickou výškou může být menší tíhové zrychlení a v bodě s vyšší topografickou výškou větší tíhové zrychlení. Takže potom jízda do topgrafického kopce je fakticky jízdou, která je obdobou jízdy „s kopce“ za obvyklých okolností, tedy z bodu kde je nižší gravitační zrychlení do bodu kde je vyšší gravitační zrychlení, čili „bez námahy“. Zkrátka rozhodující je vždy, jaký je rozdíl tíhových zrychlení (to je gravitační včetně odstředivého) v koncových bodech dráhy na této vozovce, bez ohledu na topografické převýšení. A to jediné rozhoduje, kam se kulatý předmět bude kutálet, nikoliv sám topografický rozdíl výšek.