Na Antarktidě zatím nebyl zaznamenán jediný případ nemoci Covid-19. Vědci věří, že se jim tento status podaří zachovat. Sezóna pro výzkumníky v Antarktidě začíná v říjnu a trvá do února. Ti, co se letos ze stanic vrátili, koronavirus mít nemohli. Trvale osídlené základny zůstávají bez výskytu nemoci. Jak to ale bude letos po příjezdu nových vědeckých pracovníků, je ve hvězdách.
Výzkumné stanice na Antarktidě jsou perfektním místem pro potencionální šíření viru. Lékařská péče na základnách je omezená a společné bydlení bez možnosti jakékoliv karantény také vědcům moc nenahrává. Ti se obávají, že by v případě výskytu Covidu-19 na některé ze základen museli přerušit nákladný výzkum.
Vědci na Antarktidě aktuálně zaměstnává klimatický a biologický výzkum. Někteří z nich se věnují astronomii či kvantové fyzice. Ledový kontinent je podle mnohých expertů tím nejzásadnějším místem pro pochopení změn klimatu, které v současnosti probíhají. Klimatologové zde studují vzduchové kapsle v ledu, aby pochopili historii země, sledují tající ledové vrstvy a oteplování Jižního oceánu, aby mohli předpovídat budoucnost planety.
Podle Nany Bertlerové, ředitelky Antarktického výzkumného centra na Novém Zélandu, zbývá lidstvu už jen několik let na provedení zásadních změn, aby se vyhnulo nejhorším klimatickým změnám. Vědci si podle ní nemohou dovolit čekat s výzkumem na další sezónu. Jisté ale je, že se mnoho z nich bude muset spoléhat na data ze senzorů na stanicích a výzkum provádět pouze vzdáleně.
Dirk Welsford z Australského antarktického programu srovnává Antarktidu s vesmírným prostorem a má k tomu pádný důvod. Pro srovnání, Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) obíhá ve výšce okolo 400 kilometrů nad zemským povrchem, zatímco nejvzdálenější základna na Antarktidě, kterou je Concordia, je od svého souseda vzdálená více jak 550 kilometrů a od zásobovacího místa na pobřeží téměř 1 000 kilometrů.
Nyní je hlavním úkolem vědců nejen jejich náročná práce, ale také zamezení výskytu koronaviru na Antarktidě. Austrálie a Německo letos sníží počet badatelů o 50 %, Nový Zéland o 66 %. Spojené státy uvedly, že pošlou jen omezený počet vědců, přesné číslo však nesdělily. Menší týmy mohou lépe fungovat v případě karantény.
Týmy se neobávají, že by na ledový kontinent poslaly nemocné vědce. Problém ale může nastat při přepravě na Antarktidu. Například výzkumníci z Německa letí přes Kapské město v Jihoafrické republice, kde je více jak 500 tisíc nakažených. Němci proto zvažují možnost neletět běžnými linkami, ale zásobovacím letounem, aby omezili kontakty na minimum.
Podle expertů je důležité, aby kontinuální výzkum na Antarktidě pokračoval i nadále. Z pohledu laika může jít o banalitu, ale zachování kontinuity poznávání procesů, které probíhají na tak nehostinném místě, je nesmírně důležité pro pochopení minulosti a předpovídání budoucnosti celé planety.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
