Při pohledu na satelitní snímek Čech nelze přehlédnout jejich specifické geografické uspořádání. Ačkoliv se naše země nemůže chlubit žádnými velehorami, pohoří, která obklopují vnitrozemí české kotliny, jež je tvořeno převážně nížinami a pahorkatinami, vzbuzují otázku: Může být česká kotlina pozůstatkem dávného meteoritického dopadu? Otázka, kterou klademe, samozřejmě nevychází z našich představ. Myšlenka, že Čechy byly v pradávné minulosti z geologického hlediska formovány dopadem meteoritu, není vůbec nová a ačkoliv je v současnost považována za nepravděpodobnou, lze navštívit například expozici Český kráter, jež je k vidění v Environmentálním centru v Železné Rudě a tématu se věnuje.
Geografické zvláštnosti české kotliny upoutaly Galilea i Američany
Čechy jsou přirozeně ohraničeny pohořími, která všichni známe – Krušné hory, Krkonoše, Šumava, Český les, Orlické hory či Českomoravská pahorkatina (Vysočina), což vyvolává dojem jakési přirozené obruby. Uvnitř této „hranice“ se nacházejí relativně plochá a níže položená území. Právě tato topografická specifika podnítila vědce k úvahám, zda by takový geografický útvar mohl být výsledkem gigantického dopadu meteoritu v dávné geologické minulosti. O zvláštnosti České kotliny se zmínil už v roce 1610 Galileo Galilei v díle Sidereus Nuncius, kde uvedl, že Čechy na mapách připomínají kráter na Měsíci.
Myšlenku, že by byl Český masiv impaktním kráterem, vědci znovu otevřeli v roce 1968 po shlédnutí prvních satelitních snímků Země, nicméně nijak se domněnkou více nezabývali. O dvacet let později, kdy zemský povrch snímkovala družice Meteosat, hypotézu znovu oživili astronomové z Bostonské univerzity, kteří si všimli podobnosti české kotliny s tvarem impaktního kráteru. Také zmínili, že pokud by jejich domněnka byla pravdou, český kráter by se stal jedním z největším svého druhu na Zemi.
Hypotéza, kterou Američané prezentovali v roce 1989 ve Vídni, zaujala i profesora Vladimíra Boušku. Ten o ní informoval v časopisu Vesmír. Bouška také tvrdil, že by se z geologického hlediska nemohlo jednat o nedávný dopad, jako tomu je například u německého kráteru Ries, jehož druhotným produktem jsou ceněné vltavíny. Vyvodil, že pokud k dopadu tělesa do míst dnešních Čech skutečně došlo, bylo tomu tak před více jak miliardou let. Meteorit však zanechal tak výraznou stopu v zemském povrchu, že se původní kruh zachoval i přes pozdější zemské vrásnění.
Rajlichova hypotéza
Všechny tyto informace zaujaly i geologa Petra Rajlicha, jenž se pokusil shromáždit možné důkazy o dávné katastrofě. Tím hlavním důkazem má být kruh o průměru zhruba 260 až 240 kilometrů, který z hlediska geologie nemá žádné jiné vysvětlení než dopad vesmírného tělesa. O objevu potenciální kráterové brekcie informoval v roce 1992 na Mezinárodní konferenci o velkých meteoritických impaktech a planetární evoluci v Ontariu v Kanadě.
Rajlich pak vydal dvě nerecenzované knihy, v nichž prezentuje vlastní teorii, takzvanou Rajlichovu hypotézu. Ta se zabývá vznikem krystalů během dopadu meteoritů. Předpokládá, že vysokofrekvenční ultrazvukové vlny, vznikající při impaktu, způsobují přechod pevných nerostů do kapalného stavu. Tento jev, označovaný jako ultrazvuková kavitace, má vést k vytvoření mikrokavit uvnitř nerostů, což umožňuje krátkodobé „zkapalnění“ a následný rychlý růst krystalů při návratu do pevné fáze. Rajlich tuto teorii podpořil fotografiemi nerostů z různých lokalit a tvrdil, že v nich lze pozorovat specifické vzory vlnění. Hypotéza, byť fyzikálně nepopsaná a experimentálně nepotvrzená, zaujala některé badatele, kteří na ni navázali modelováním a studiem krystalů, přestože zůstává v oblasti spekulativní vědy.
Otázka, zda byla Česká kotlina formována dopadem gigantického vesmírného tělesa, či zda byla vytvořena zemskými přírodními procesy, tak zůstává otevřená, protože zkrátka chybí důkazy, které by ji mohly potvrdit nebo vyvrátit. Dnešní podoba české krajiny je výsledkem milionů let trvající eroze, tektonických pohybů a sedimentace. Geologická historie Českého masivu sahá hluboko do prvohor a nevykazuje žádné známky katastrofického dopadu, jaké jsou běžně spojeny s impakty velkých meteoritů.
Většina odborníků se tak přiklání k verzi, že česká kotlina je výsledkem přirozených geologických procesů, nikoliv pozůstatkem impaktního kráteru.
Meteoritické krátery a jejich podoba
Krátery vzniklé dopadem meteoritů mají kruhový nebo oválný tvar a často jsou obklopeny vyvýšenými okraji, které vznikly v důsledku nárazu a následné deformace zemské kůry. Česká kotlina sice není zcela pravidelně kruhová, avšak její struktura by mohla odpovídat některým známým dopadovým strukturám na Zemi. Například slavný kráter Chicxulub v Mexiku, spojovaný s vyhynutím dinosaurů, má podobný tvar i velikost.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
Žádné důkazy nechybí, je to naprostá blbost. Celá teorie kráteru počítá s tím, že se za více než půl miliardy až miliardu let nezměnil reliéf ani se nic nepohlo.
Jenže tu máme deskovou tektoniku a Český masiv NENÍ z jedné tektonické desky – pro pomalejší, ČR měla v době hypotetického zásahu meteoritem úplně jiný tvar!!! Resp. nebyl to jeden kontinent jak ho známe dnes.
Druhá věc je reliéf, kdy to opět absolutně nesedí – prostorově, časově, rozměrově…
K této hypotéze vznikla řada diskuzí i odborných posudků a panuje naprosto jednoznačná shoda – je to nesmysl.
Přesně tak, lze ještě dodat, že nejstarší horniny jsou v Českém masivu staré něco přes 600 mil. let (najdou se útržky starší), přičemž Český masiv vznikl srážkou několika ostrovních oblouků v karbonu. Ty ostrovní oblouky vznikaly přibližně na 80. stupni jižní šířky, tedy nedaleko jižního pólu a v průběhu těch 600 mil. let se posouvaly na sever. Po variském vrásnění, kdy vznikl Český masív, se v průběhu permu a triasu variská pohoří zarovnala do paroviny. Teprve při alpínském vrásnění se v důsledku tlaku Afriky na Eurásii začala zvedat jednotlivá pohoří znovu, poslední byly Krušné hory, které se začaly zdvíhat teprve někdy před cca 5 miliony let. Žádný kráter to tedy být nemůže a neodpovídají tomu ani tektonické poruchy.
Vysvětlit se dá všechno, bohužel ne každému. Většina lidí si myslí, že je Země kulatá, někdo věří tomu, že je Země placatá, ale ve skutečnosti je Země miska. Vím to z vlastního pozorování. Totiž, bydlím v Nymburce, když se rozhlédnu po okolí, všude kolem se terén zdvihá, jakoby hory nebo kopce. To je jasný důkaz toho, že je Země útvar podobný talíři nebo mělké misce.
😀
Ano hlavně Praha a Brno !To jsou opravdové kotliny
Vidíte na mapě že Brno už je za.