exoplaneta
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Když v roce 1895 uskutečnil Guglielmo Marconi první dálkové rozhlasové vysílání, jeho asistent se na přenos naladil necelý kilometr daleko. Marconi pak pokračoval ve vývoji rádiové technologie a už v době jeho smrti v roce 1937 bylo rádio běžně používáno ke komunikaci po celém světě. První rádiové signály tak už více jak sto let putují hlubokým vesmírem a teoreticky je lze zachytit ve vzdálenostech větších, než by si Marconi dokázal vůbec představit.

První signály, které lidstvo nevědomky vyslalo na nekonečnou cestu vesmírem, již dávno opustily Sluneční soustavu a nyní jsou více jak 100 světelných let od naší domovské planety. Ano, rádiové vlny se v prostoru šíří téměř rychlostí světla. Dosáhly tak prvních hvězd a hypoteticky je mohly zachytit vyspělé civilizace v našem sousedství. Vědci z americké Cornell Univerzity v Ithace v čele s Lisou Kaltenegger a astrofyzičkou Jackie Fahertyovou z Muzea přírodních věd v New Yorku se pokusili vypočítat, ke kolika obyvatelným světům mohlo naše vysílání doputovat.

Experti čerpali data především z 3D mapy zvané Gaia, která je jakýmsi atlasem naší Galaxie, jež ukazuje pohyb více než 100 miliónů hvězd. Tento projekt odstartovala Evropská kosmická agentura (ESA) v roce 2013 a je pojmenován podle kosmické lodi Gaia, jejíž úkolem je monitoring pohybu asi jedné miliardy kosmických objektů.

Související:
Na extrémně horké exoplanetě prší železo

Vzhledem k tomu, že Gaia měří pohyb hvězd vůči sobě, mohou vědci zjistit, jak dlouho jsme a nebo jak budeme vůči nim v rádiovém dosahu. Toho dosáhli tak, že vypočítali velikost hypotetické koule, která reprezentuje prostor, ve kterém jsou aktuálně pozemské signály k zachycení.

Podle vedoucích vědkyň se jedná o 75 hvězdných systémů, na nichž je a nebo bude brzy možné rádiové vlny zachytit. Exoplanety, tj. vědecky potvrzené planety mimo Sluneční soustavu, již byly potvrzeny u čtyř z těchto hvězdných systémů. Například u soustavy Ross129 byla tranzitní metodou pozorována exoplaneta o velikosti Země a zmínit také musíme systém Trappist-1 se sedmi planetami o velikosti Země, z nichž jsou čtyři v takzvané obyvatelné zóně.

Statistiky naznačují, že nejméně čtvrtina exoplanet je skalnatých. Pokud by tomu tak bylo, pozemské rádiové vlny by v současnosti mohly být zachytitelné na 29 hypotetických obyvatelných planetách. Zda jsou tyto domnělé světy domovem živých či dokonce inteligentních a technologicky vyspělých bytostí, netušíme. Více by ale vědcům mohla odhalit příští generace vesmírných teleskopů. Zejména do Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, který má již za několik měsíců nahradit Hubbleův teleskop, jsou vkládány velké naděje. Přístroj by měl dokázat odhalit složení atmosféry exoplanet, což by mohlo zvýšit šanci na nalezení mimozemského života.




Sdílejte:

Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte:

Přidat na Seznam.cz


Související

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *