Velké objevitelské výpravy nebyly jen doménou Evropanů. Na východní straně euroasijské pevniny měli Číňané podobné ambice jako evropští mořeplavci a svoje největší výpravy podnikli téměř o století dříve než většina objevitelů ze starého kontinentu.
Epochální výpravy
Již v roce 1405 za vlády císaře Jung-le vyplula od západních břehů Číny obrovská flotila lodí. Té velel muslimský cestovatel Ma, který přijal čínské jméno Čeng Che. Stovky plavidel přepravovalo kolem 28 tisíc mužů a v porovnání s budoucími evropskými výpravami šlo o skutečně epochální cesty. Lodě měly na svých palubách dobytek, koně, porcelán, hedvábí a mnoho plodin. Výprava byla doslova plujícím městem, ze které šel strach a přestože se o ní mluví jako o objevitelské cestě, její smysl byl z velké části vojenský. Cílem první expedice byl průzkum indonéských ostrovů. Odtud byl v roce 1907 do Číny násilím dopraven princ z Palebangu a Čeng Che ho předvedl před císaře. Stejně skončila i královská rodina z Cejlonu, která byla zajata během druhé výpravy v roce 1409. Tato expedice byla ryze válečná.
Objevitelské cestě se podobala až třetí výprava. Čeng Che, horentně podporovaný císařem, společně s 27 tisíci muži na palubách, vyrazil na západ s cílem přeplout Indický oceán. Tehdejší představy o velikosti světa nepočítaly s obrovskými plochami oceánů a lodě dosáhly „pouze“ Hormuzského průlivu, což je úžina spojující Perský a Ománský záliv. Dál dopluly lodě čtvrté expedice, které dosáhly Adenského zálivu a přiblížily se Africe.
Hvězdná plavba a dosažení Afriky
V roce 1421 Čeng Che vypravil kolosální invazivní výpravu, která konečně dosáhla břehů černého kontinentu. Lodě zakotvily v Malindě (dnešní Keňa). Na východ Afriky a do vod Rudého moře mířily další cesty. Posádka tehdy do Číny dokonce přivezla žirafu. Z těchto cest jsou ale dochovány jen strohé informace, stejně tak je nejasný osud velkého cestovatele Čeng Chea.
Výpravy, které tento velký mořeplavec podnikal, byly nákladné, ale podporované císařem. Jejich smysl, jak jsme již psali výše, nebyl jen objevitelský. Ohromné flotily byly především demonstrací čínské síly a prestiže. Císař chtěl v okolních zemích vzbudit respekt, ovládat obchod a získat absolutní hegemonii v dané oblasti. Brzy po smrti císaře Jung-leho ale byly všechny cesty pozastaveny a co víc, zprávy z předchozích byly záměrně zničeny, snad aby se někdo v budoucnu nenechal inspirovat něčím podobným. Expedice totiž stály čínskou pokladnici mnoho peněz.
Hypotéza 1421
V roce 2002 vyslovil Gavin Menzies, bývalý velitel britského námořnictva, odvážnou teorii, dle které výpravy, které vedl Čeng Che, ve skutečnosti objevily téměř celý svět. Menzies argumentuje tím, že flotily byly oproti budoucím podnikům Kryštofa Kolumba nebo Fernanda Magallanese nadstandardně vybavené a obeplout svět by pro ně bylo technicky možné. Číňané měli kompasy, dostatek mužů, obrovský arzenál zbraní i slušnou zásobu potravin.
Podle Menziese některé lodě obepluly celou Afriku a do Číny se vrátily severní cestou kolem Sibiře. Jiné přistály u Grónska, na Kubě, propluly kolem Jižní Ameriky, zakotvily v Austrálii, na Novém Zélandu a dokonce i u břehů Antarktidy.
Této odvážné teorii nahrává absence většiny záznamů o čínských plavbách a ve své době se stala velmi populární mezi hledači konspiračních teorií. Je ale nepravděpodobné, že by Číňané dosáhli zmíněných cílů. Menziesova teorie se stala terčem kritiky historiků, kteří argumentují tím, že absence dokumentů o výpravách nutně neznamená divokou plavbu kolem světa.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
