Ačkoliv se mnohým lidem může zdát přehrabování se v popelnicích nechutné, takzvaní dumpster diveři (volně přeloženo jako potápěči v popelnicích) vše vidí jinak. Na světě se totiž každý rok vyhodí obrovské množství potravin a právě ony jsou jejich cílem.
Podle studie, kterou Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) publikovala v roce 2023, se každý rok na celém světě vyhodí zhruba jedna třetina potravinové produkce. To dělá dohromady přibližně 1,3 miliardy tun zbytečného odpadu, přičemž na jednoho Evropana ročně připadá zhruba 100 kilogramů, a to včetně kojenců. Za polovinou z toho stojí domácnosti, zbytek vytvářejí samotní výrobci, dodavatelé a obchodníci.
Dumpster diveři se sice nezaměřují jen na potraviny, ale třeba i na nábytek či oblečení, přesto svojí činností chtějí poukázat hlavně na plýtvání jídlem. To je také, kromě snahy ušetřit, hlavní motivace jejich přesvědčení a zároveň i určitá forma protestu.
Kontejnery za supermarkety mohou skrývat poklady
Samotná činnost dumpster diverů se ale nezaměřuje na domácnosti, které zpravidla vyhazují nedojezené nebo zkažené jídlo. Jejich cílem jsou zejména kontejnery za supermarkety. Tam se podle mnohých z nich nachází také zboží, které zaměstnanci obchodu vyhodili jen proto, že má třeba jen pomačkaný nebo ušpiněný obal, ovoce je nevzhledné nebo jen lehce „naťuklé“. V jiných případech může jít o neprodané zásoby pečiva, jogurty před expirací a podobně. Zkrátka nezávadné potraviny, které zbytečně končí v kontejnerech.
Na fenomén plýtvání obchodů s potravinami upozornil už v roce 2010 německý dokument „Z popelnice do lednice“. Ten poukázal například na praktiky některých řetězců, které vyhazují zboží šest dní před expirací, protože má tak obchodník nastavená svá pravidla. Na základě tohoto filmu se v západním světě začala formovat komunita dumpster diverů, kteří mají práci, nejsou špinaví, ale přesto loví jídlo z kontejnerů. Někdy se také nazývají freegani.
Waging a war on food waste, a dumpster diving traveler is eating nothing but Euro trash http://t.co/fCT8EdhIGS pic.twitter.com/cGplr6nxdD
— CNN Travel (@CNNTravel) July 3, 2014
Od roku 2010 se pravidla prodeje nezávadného, ale nevzhledného zboží zlepšila. Supermarkety dávají produkty blížící se expiraci se slevou, prodávají bedýnky s čerstvou, ale nevzhlednou zeleninou, přesto jsou podle dumpster diverů kontejnery i tak plné jídla. Leží v nich třeba neprodané pečivo z večera nebo balíky zeleniny, ve kterých je jen jeden kousek špatný.
Na lov do Norska
Dumpster diving je v současné době velmi rozšířený v Norsku. V zemi, kde je obecně draho, s k vybírání kontejnerů uchylují zejména mladí aktivisté, ale i cizinci žijící v tomto severském státě. Ačkoliv nelze říci, že je zde vybírání popelnic legální, místní orgány jsou velmi benevolentní a pokud po sobě dumpster diver nenechává nepořádek, neřeší jej.
V Česku je dumpster diving poměrně neznámý pojem. Zákon vybírání kontejnerů nijak výslovně neupravuje, ale říká, že vyhozený odpad je stále původního majitele, dokud jej neodvezou popeláři. Poté se stává majetkem provozovatele služby, viz znění zákona: Provozovatel zařízení má od okamžiku převzetí odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady podle § 17 odst. 1 písm. b) a c) ve vztahu k tomuto odpadu všechny povinnosti provozovatele zařízení stanovené tímto zákonem a stává se jeho vlastníkem.
Lucie aktivně píše od roku 2017 a je hybnou silou několika magazínů. Vyhledává aktuální témata a dokáže je s ohledem na SEO srozumitelně předložit čtenářům.
