Jednoduchá otázka s nejednoznačnou odpovědí. Negativní symptomy absence spánku se projevují už po jedné probdělé noci. Co když je ale takových nocí několik? Jak dlouho vydrží člověk nespat a jaké vedlejší účinky insomnii provázejí? Tyto otázky si jistě kladl i sedmnáctiletý Američan Randy Gardner, který v roce 1963 vydržel bez spánku 11 dní a 25 minut.
Magických 11 dní nespavosti?
Gardnerův výkon je dosud nejdelší zaznamenanou dobou nepřetržité nespavosti. Neusnout celých 264 hodin a 25 minut mu pomáhalo několik známých, kteří jej odrazovali od usínání, aniž by používal jakékoliv stimulační látky. Později se ještě objevily dva pokusy Gardnera překonat a údajně k tomu skutečně došlo, avšak tato tvrzení nelze ověřit. Fin Toimi Soini měl vydržet v roce 1964 neusnout 276 hodin nebo Američan Randy Gardner v roce 2007 bděl celých 266 hodin. Zdá se, že maximální nepřetržitá spánková deprivace má hranici někde kolem jedenáctého dne. Můžeme se setkat i se záznamem jisté Maureen Westonové, která měla nespat 446 hodin, nicméně celý čas trávila v houpacím křesle a periody možného mikrospánku nikdo neověřoval. Tento rekord tedy působí velmi nevěrohodně.
Negativní dopady nespavosti. Špatná nálada i halucinace
Lékaři před pokusy s nespavostí důrazně varují. Od roku 1990 jej neakceptuje ani Guinnessova kniha rekordů, a to kvůli hrozbě závažných zdravotních komplikací. Negativní dopady nespavosti jsou totiž dobře zdokumentované, člověk je podrážděný, déle se rozhoduje a s přibývajícím časem komplikací přibývá. Lidé trpící insomnií, tedy nespavostí, ztrácejí motivaci k čemukoliv, trpí vysokým tlakem, paranoiou, mají výkyvy nálad, problémy s pamětí a někdy i se zrakem. V extrémních případech přicházejí halucinace a potíže s řečí.
Gardnera během bdění pozoroval odborník na spánkovou deprivaci William C. Dement a několik dalších specialistů. Gardner měl zpočátku jen lehké výkyvy v náladě, ačkoliv byl ještě desátý den schopen porazit Dementa v pinballu, začínal mít potíže s krátkodobou pamětí a objevily se halucinace. Jedenáctý den byl požádán, aby postupně od stovky odečítal sedm. Zastavil se na čísle 65 s tím, že zapomněl, co vlastně dělá. Poté začal koktat. Když nakonec usnul, spal v kuse 14 hodin. Po dalších dvou nocích vypadal naprosto svěže, nicméně ještě desítky let po experimentu prohlásil, že trpí závažnou nespavostí. O dalším životě tohoto člověka se moc neví. Wikipedie uvádí, že zemřel ve věku 74 nebo 75 let.
Stále otevřená otázka
Jak dlouho může člověk vydržet bez spánku tedy přesně nevíme. Pravděpodobně jde o individuální záležitost. Jisté však zůstává, že jsou vedlejší účinky spánkové deprivace závažné. Laboratorní krysy umírají bez spánku do měsíce. Lidé trpící vzácnou dědičnou chorobou zvanou fatální familiární nespavost zvládnou s minimem spánku přežít asi 3 měsíce. Tato strašná diagnóza hrozí asi padesátce rodin jednoho italského klanu a způsobuje ji genetická mutace zdravých proteinů, které začnou v mozku vytvářet takzvané priony. Člověk postupně ztratí schopnost usnout a brzy umírá. V současné době neexistuje pro takové pacienty žádná účinná léčba.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
Solidni psycho