Samozřejmě, že to jde. Lze skloubit všechno, když víme, jak na to. Zahrada a cestování vypadají na první pohled jako vzájemně neslučitelné věci, protože cestování znamená, že jsme často pryč, kdežto zahrada vyžaduje naši přítomnost. Jenže ne každá zahrada nás potřebuje denně. Takže když na to půjdeme chytře, vybudujeme si zahradu, která bude mít prvky divočiny. A ta se o sebe z větší části postará sama. Od nás bude potřebovat jen několik zásahů do měsíce, což se dá s cestováním pohodlně skloubit. A po návratu z cest si vždy budeme moci užívat své oázy klidu hned za domem.
Koncept divoké zahrady není nový
Divoká zahrada není výkřikem poslední módy, jen se do povědomí lidí dostává celkem pomalu. Až překvapivě pomalu, když si uvědomíme, o kolik méně práce je na zahradě divoké, ve srovnání se zahradou průmyslovou.
Divokou zahradu najdeme i v mnoha starších publikacích jak z Evropy, tak z Ameriky, nedávno u nás známou autorku a zastánkyni divokých zahrad Jenny Steelovou představil web Novinky.cz, nabídl shrnutí jejích poznatků o divoké zahradě do několika základních bodů, se kterými se ztotožňují i čeští zastánci tohoto konceptu.
Průmyslová zahrada?
V předchozí kapitolce jsme použili pojem zahrada průmyslová. Slovní spojení vypadá divně, avšak jen do doby, než si uvědomíme, jak vypadají současné příměstské i venkovské zahrady, jak a čím jsou udržovány nebo kolik peněz za ně jejich majitelé pravidelně utrácení na obrovském trhu určeném právě pro udržení skvěle vypadající průmyslové zahrady, na které se ale přirozenému životu vůbec nedaří.
Za malou obeznámeností Čechů s konceptem divoké zahrady stojí převážně ohromná marketingová masáž a velké lobby výrobců zahradní techniky, postřiků, specializovaných hnojiv, trávníkových osiv a pěstitelé v současné době moderních dekoračních letniček, trvalek, keřů a stromků.
K tomu doplníme zahradu o krásné dekorace z Pepco letáku, které se tu dají koupit v podstatě za hubičku, jak ukazují aktuálně inzerované umělé kytky v keramickém nebo cementovém květníku s cenou od 25 Kč. A ideální příměstská zahrada je na světě. Výsledek je na první pohled opravdu krásný, uspořádaný, dekorovaný.
Jenže nám nedochází, že domnělá krása uhlazených zahrad je krásou bez života. Mizející populace hmyzu se sice často dávají za vinu špatnému hospodaření na polích, jenže ani průmyslová zahrada s monolitickým trávníkem a dokonalými, ale neživými dekoracemi příliš šancí pro přežití hmyzu nenabízí.
Jak se vymanit z konceptu průmyslové zahrady a otevřít se zahradě divoké?
Divoká zahrada neznamená, že jen přestanete sekat trávník na výšku golfové fairway, že jen přestanete stříhat živý plot nebo jen nevyvážete tuje do tvaru, který jste od nich původně chtěli. Osazenstvo průmyslových zahrad totiž neumí krásně zdivočet, nemá jak, genetické předpoklady k tomu prostě chybějí.
Jak ve své knize říká Steelová: „Většina nově vysetých, zejména příměstských trávníků je tvořena směsí travin, které jsou možná odolné a trvanlivé, ale živočichům toho příliš nenabídnou.“ Ve výsledku byste u neopečovávaného průmyslového trávníku skončili jen s kopřivami.
Takže pokud se budete chtít nechat zlákat krásnou, pestrobarevnou a voňavou zahradou, která se o sebe postará téměř sama, musíte mrtvý průmyslový trávník alespoň částečně zlikvidovat a nahradit jej směsí složenou jak z rozličných druhů tradičních travních semen, tak ze semen lučního kvítí. Právě původní traviny a luční kvítí jsou tím, co přiláká tolik potřebný hmyz.
Proč si divoká zahrada vystačí s méně intenzivní péčí z naší strany?
Odpověď je velmi snadná, jde o přirozený porost. Divoká zahrada totiž kombinuje mnoho druhů trav a kytek, které kvalitněji prorůstají půdu, díky vyššímu vzrůstu zadrží více vody a déle zvládá sucho i horko, protože divokou zahradu sekáme jen dvakrát až třikrát ročně, pravidelněji vysekáváme jen cestičky. Možná jste si v proběhnutých obdobích sucha minulých lét všimli, že posekané průmyslové trávníky začaly skomírat mezi prvními, přestože byly zalévány, ale nesečené louky přežily i bez zalévání.
Posekanou trávu z cestiček použijeme na záhony, čímž naší zelenině poskytneme peřinku, mulč, který zadržuje vláhu v zemi. A tak i delší sucho zvládne zelenina bez úhony, přestože byste ji jinak museli denně zalévat. Když navíc zachováte i pravidlo setí a sázení zeleniny ve smíšených záhonech, bude méně vystavena útokům škůdců nebo plísní, což znovu snižuje nutnost intenzivní péče o zahradu.
Účinnou ochranou je i bílá netkaná textilie, která zejména zjara ochraňuje mladou zeleninu před dřepčíky, mšicí, ale též před chladnějšími nocemi. Skvělá je zejména začátkem jara, kdy ještě není co posekat na mulč.
Divoká zahrada je krásná sama o sobě svou pestrostí, barevností, životem. Pohled na organizovaný chaos a na spoustu života, který vám vaše divoká zahrada nabídne, bude každý týden úplně jiný. A navíc budete vědět, že i když si na pár týdnů odcestujete, ve vaší zahradě to nebude znamenat žádnou katastrofu. Poradí si totiž docela dlouho sama.
