Snem každého vědce je velký objev. Ten učinil i chemik a alchymista James Price. Jak se ale ukázalo, není všechno zlato, co se třpytí.
James Price se narodil jako James Higginbotham v roce 1752 v Londýně. K příjmení přišel na popud svého příbuzného, který mu odkázal významný majetek. O jeho mládí toho moc nevíme. Studoval na Oxfordu, ale zcela jistě patřil k bystrým studentům. V pětadvaceti se stal magistrem, o rok později, tedy v roce 1788, získal doktorát za přínos v chemii. V roce 1781 byl zvolen členem prestižní Královské společnosti.
Fascinující transmutace
Ačkoliv dosáhl Price akademických úspěchů, můžeme jen spekulovat o jejich povaze. Neexistují žádné důkazy, které by jeho studium na Oxfordu mapovaly. Vzhledem k věhlasu univerzity je ale nesporné, že se Priceova vědecká práce věnovala standardnímu empirickému výzkumu. To se však změnilo velmi rychle, protože už roku 1782 tíhl k alchymii.
Price si pořídil dům ve Stoke poblíž Guildfordu v Surrey, kde si zřídil laboratoř. Tam začal pracovat na transmutaci běžných kovů na zlato a stříbro. O transmutaci se pokoušela řada alchymistů před ním, ale na rozdíl o nich se jevilo, že Price dosáhl kýženého cíle a cenné kovy vytvořil z běžně dostupných substancí.
Nejprve své experimenty předváděl přátelům. Tvrdil, že dokáže pomocí boraxu, dusičnanu draselného, červeného nebo bílého prášku vlastní výroby s tajným receptem a rtutí vyrobit drahé kovy. Přimícháním červeného prášku vznikalo zlato, bílý prášek vytvářel stříbro. Všechny ingredience zahřál, přičemž vše míchal kovovou tyčí v nádobě. Posléze skutečně překvapené publikum okouzloval zlatem nebo stříbrem. Nutno podotknut, že velikost „vyrobených“ drahých kovů byla ve značném nepoměru oproti množství substancí. Byly mnohem menší, což byl podle alchymisty důsledek reakce látek.
Následně své umění demonstroval veřejně. Konalo se celkem sedm představení, kterých se zúčastnili duchovní, právníci a chemici. Odborníci skutečně potvrdili pravost drahých kovů a jeden kousek zlata byl dokonce předložen králi Jiřímu III.
Akademici mu nevěřili
Navzdory působivým představením část odborníků z Královské společnosti jeho postupům nevěřila. Price byl proto vyzván, aby své umění demonstroval přímo před členy vybrané komise. Tehdy se začal zdráhat. Tvrdil, že již dostatečně předvedl své schopnosti a není třeba nic víc dokazovat. Také se odkazoval na své chatrné zdraví.
Královská společnost však byla neoblomná. Price tedy přišel s jinou taktikou. Začal se vymlouvat, že mu už jeho zázračné prášky došly a jejich příprava je časově a finančně náročná. Také údajně vypočítal, že náklady na výrobu zlata jsou více než čtyřikrát větší, než je cena samotného zlata, tudíž sice drahé kovy jde vyrobit, ale ekonomicky se to nevyplatí.
Až připomenutí, že je v sázce jeho vědecká čest, donutilo Price jednat. 3. srpna 1783 pozval členy Královské společnosti do své laboratoře. Překvapilo jej, že se dostavili pouze tři členové. Jenže pak se stalo něco zcela neočekávaného. Price měl začít s demonstrací pokusu, ale najednou odskočil stranou a vypil baňku neznámé tekutiny. Během chvilky se zhroutil k zemi a než si návštěva uvědomila, co se stalo, alchymista byl mrtvý. Po pitvě se ukázalo, že šlo o jed, který si sám připravil. Také se našla jeho závěť.
Proč podváděl?
Dodnes nikdo neví jistě, proč se seriózní vědec dal na dráhu podvodníka. Možná, že zprvu klamal sám sebe a věřil, že skutečně tvoří drahé kovy. Když si ale uvědomil, že výsledkem jsou bezcenné kameny, neměl odvahu přiznat, že se mýlil, protože v jeho okolí se v tu dobu nemluvilo o ničem jiném než o zlatě a stříbře. Možná jej strach z hanby a ponížení dovedl až k sebevraždě. Ale možná to byl pouhý prachsprostý podvodník. Tak jako tak, zemřel vlastním přičiněním ve 31 letech.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
