Máloco člověka fascinuje a zároveň děsí tak, jako cizí humanoidní tvorové. Cosi podobného člověku, co ale není tak úplně člověkem, v nás vzbuzuje jakýsi podivný úzkostný pocit, na kterém staví nejeden hororový film. Co když ale tyto formy života nejsou jen pouhými výmysly filmařů? V tomto článku se podíváme na několik mytických humanoidních tvorů, v jejichž existenci někteří lidé opravdu věří.
Ningeni – obrovští bílí tvorové z moře
Ningeni jsou obrovští bílí tvorové vyskytující se především v mořích poblíž Antarktidy. Mají humanoidní stavbu těla i rysy v obličeji. Podle některých svědků mají nohy a ruce s pěti prsty, stejně jako lidé. Podle jiných místo nich mají ploutve. Na jejich obličeji jsou jasně patrná ústa a oči. Alespoň tak námořníci, kteří toto stvoření údajně spatřili, vzhled ningena popsali.
Jednotlivá svědectví se trochu různí, jak už to tak u pozorování tvorů s nejistou existencí bývá. Na jedné věci se však všichni svědci shodli, a to na obrovské velikosti tohoto tvora, která dosahuje až 30 metrů.
Ningeni se řadí k japonskému folklóru, jelikož poprvé byl tento tvor spatřen právě posádkou japonské velrybí výzkumné lodi. Nejdříve ho prý měli za ponorku, ale když připluli blíž, všimli si jeho podivných měnících se pohybů, které poukazovaly na to, že se jedná spíše o živého tvora. Poté však zmizel ve vlnách.
Ať už jsou ningeni skuteční, nebo ne, jedno je jisté – o mořských hlubinách a o tom, co v nich žije, víme žalostně málo. Možná bychom byli překvapeni, kdybychom zjistili, co všechno se tam skrývá.
Wendigo – kanibalští tvorové vyhublí na kost
Wendigo je vyhublý tvor se suchou, popelavě šedou kůží a zapadlýma očima, věčně doprovázený děsivým pachem rozkladu a smrti. Má humanoidní stavbu těla, ale je větší než běžný člověk. Živí se lidským masem a je spojován se zimou a hladověním. Někdy bývá označován za zlého ducha.
Podle legendy se wendigem stane člověk, který se kvůli přežití uchýlí ke kanibalismu. Také z toho důvodu byl počet jejich pozorování vysoký především v minulosti, kdy lidé během krutých zim trpěli hladem. Poté, co se z nich stali wendiga, byli odsouzeni k věčnému hladu po lidském mase, který dřív nebo později pokaždé skončil vyhladověním a smrtí.
Tito kanibalističtí netvoři měli žít v lesích podél severovýchodního pobřeží Kanady a USA. Zajímavostí je, že podle názvu tohoto tvora vznikl také lékařský termín – wendigo psychóza. Ta se projevuje intenzivní touhou po lidském mase a strachem stát se kanibalem. Ještě zajímavější je, že se daná psychóza skutečně objevuje u lidí žijících v Kanadě a USA, a nejvíce vzplanutí mívá v zimě.
Bludičky – světélkující bytůstky, které se objevují po celém světě
Předchozí dva tvorové pocházejí spíše z folklóru jiných částí světa. Tentokrát se proto podíváme na bludičky, které jsou nám bližší, přestože se nejedná vyloženě o českou, ani slovanskou záležitost. Bludičky se vyskytují v pověstech celého světa, a vždy v nich vypadají stejně – jako drobné zářící bytůstky. Objevují se typicky v noci a nejčastěji v močálech či bažinách. Rády svádějí lidi z cesty, aby se ztratili.
S bludičkami se pojí různé legendy. Jednou z nich je, že jsou to ve skutečnosti hříšné duše, které byly odsouzeny k věčnému putování po zemi. Další zase tvrdí, že bludičky jsou světlem nepokřtěného dítěte a snaží se proto dovést cestovatele k vodě s nadějí, že se tam nechá pokřtít. Podle další legendy se jedná o předzvěst smrti, nebo světla vyslaná čarodějnicemi.
Podle Slovanů se bludičky objevují nejčastěji o Dušičkách, během adventu a na Vánoce. Kromě močálů se mohou vyskytovat také na hřbitovech. Do vody svádějí především lidi, kteří je nějakým způsobem vyprovokují. Pokud však bludičku osvobodíte z jejího prokletí, měla by vám ukázat správnou cestu či zakopaný poklad. V případě, že se chcete před bludičkou chránit, máte nosit košili naruby.
Ať je to s bludičkami jak chce, jisté je, že ona podivná světla se nad některými bažinami skutečně prokazatelně objevují. Pravděpodobně se však jedná jen o únik plynu, který v kontaktu s kyslíkem světélkuje. Vliv na vznik těchto světélek mohou mít také magnetické síly. I přes vědecká vysvětlení se však najdou lidé, kteří v existenci bludiček stále věří.
Copywriterka, která se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2020. Studuje český jazyk a literaturu na VŠ, aby se jednoho dne mohla tvorbě textů věnovat naplno. Zajímá se o různá tajemná či pozoruhodná místa na zemi, o která se pak s radostí dělí se čtenáři. Jelikož má za sebou také zdravotnické vzdělání, věnuje se i tématům první pomoci.
