V císařské Číně byli eunuchové jedinými muži, kteří mohli žít a pracovat v paláci. Někteří nebyli využíváni jen k obsluze harémů, ale podíleli se i na státní správě. Čínští vládci věřili, že tito vykastrovaní muži nemají žádné mocenské ani kariérní ambice, neboť nemohou mít potomky, a tak se ani nemusí starat o své dědictví. Mnozí eunuchové tak důvěrně znali císařovo soukromí a nebylo výjimkou, že se tito služebníci stávali bohatými a vlivnými.
Eunuchové začali císařům sloužit za dynastie Chan (206 př. n. l.) a jejich služby byly využívány nepřetržitě až do počátku minulého století. Zřejmě posledním byl Sun Yaoting, který se narodil v roce 1902 a o své mužství přišel už kolem prvního roku svého života.
Vykastrován několik let před pádem císařství
Kastrace eunuchů probíhaly z dnešního pohledu děsivým způsobem. Ve většině případů se varlata i penis odřezávaly nožem nebo žiletkou za plného vědomí a často v útlém věku. Sun Yaoting byl vykastrován vlastním otcem, který mu žiletkou odřízl penis. Po zákroku upadl na tři dny do kómatu a dva měsíce se nemohl vůbec pohybovat. Sun starší věřil, že tím zajistí synovi bohatství, protože v jeho vesnici žila většina lidí v těžké chudobě, tedy až na jednoho eunucha, který mu byl inspirací.
Jenže v roce 1911 byla vládnoucí dynastie Čching svržena a tím skončilo i čínské císařství. Poslední císař Pchu I abdikoval prostřednictvím regenta v únoru 1912, avšak noví čínští vládci mu umožnili setrvat v palácích Zakázaného města alespoň v symbolické roli. Sun tak jako jeden z mála posledních mladých eunuchů získal práci.
Pchu I byl velmi mladým vládcem. V době převratu mu bylo teprve necelých 5 let, a tak Sun neměl zpočátku moc práce s hlavním úkolem eunuchů, jímž byla péče o harém a konkubíny. Spíše vařil, uklízel a pomáhal s administrativou.
Plnoletý Pchu pojal jen dvě manželky. Době císařství dávno odzvonilo a napjatá politická situace v Číně nedávala loutkovému panovníkovi vůbec pěkné vyhlídky. Přesto se pracovitý Sun snažil dosáhnout vysněného titulu hlavního eunucha. Poctivě pracoval a naučil se vybranému chování. Posléze se stal asistentem císařovy manželky.
Konec klidné služby
Jenže v roce 1924 byla císařská rodina vykázána ze Zakázaného města a dostala se do finančních potíží. Eunuchové již nebyli potřeba. Sun se společně s dalšími propuštěnými eunuchy usadil v jednom z prázdných chrámů. Byli zcela bez peněz, údajně museli hledat zbytky jídla mezi odpadky a někteří se dali na žebrání. Sun občas navštěvoval svoji rodinu, ale nenašel s ní společnou řeč, mimo jiné proto, že jako eunuch žil v luxusu a příliš se nehodil na tvrdou zemědělskou práci, kterou by musel doma vykonávat.
V roce 1949 převzali moc v Číně komunisté a chrám, ve kterém žili tito služebníci, byl znárodněn. Sun dostal práci v nově tvořící se státní struktuře. Během šedesátých let se však poslední žijící eunuchové dostali do hledáčku radikálních komunistů, kteří na ně útočili, neboť pro ně znamenali poslední připomínku nenáviděného císařství. Sun tuto děsivou dobu přežil, přestože přišel o varlata.
Po povstáních radikálů byli poslední eunuchové vzati pod ochranu státu a bylo jim umožněno dožít v chrámu. Sun jej opustil jen jednou, a to v roce 1985, kdy se vydal na prohlídku paláce v Zakázaném městě, kde jako mladý sloužil. Zjistil, že vše zůstalo na svém místě. Zemřel v roce 1996 ve věku 94 let zřejmě jako poslední čínský císařský eunuch.
Osudy posledního čínského eunucha také popisuje kniha The Last Eunuch of China čínského spisovatele a historika Jia Yinghua.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
