velikonoční ostrov
Velikonoční ostrov. Foto: Pixabay

Nová studie publikovaná v časopise Nature naznačuje, že zhruba před 800 lety dopluli původní obyvatelé Jižní Ameriky k 7 000 kilometrů vzdáleným ostrovům východní Polynésie. Tam zanechali svoji genetickou stopu mezi Polynésany, kteří patřili k čerstvým obyvatelům těchto vzdálených končin. Polynésané s geny jihoamerického původu se pak dále rozšířili po několika ostrovech východní Polynésie, mimo jiné i na Velikonoční ostrov, který je známý především monolitickými sochami moai.

Studie vedená biologem Alexandrem Ioannidisem a genetikem Andrésem Morenem-Estradou předkládá pohled na událost, pro kterou neexistuje žádný hmatatelný důkaz. Jedinou přesvědčivou stopou je právě analýza DNA osob žijících v těch nejvzdálenějších končinách.

Debaty o tom, jak byla východní Polynésie osídlena, vedou vědci už od jejího objevení moderní civilizací. Myšlenku o možném vlivu Jihoameričanů v Polynésii prosazoval norský průzkumník Thor Heyerdahl. Ten se v roce 1947 vydal se šestičlenou posádkou na replice inckého voru z balzového dřeva Kon-Tiki od západního pobřeží Jižní Ameriky a skutečně doplul do Polynésie. Cesta trvala 101 dní a muži urazili neuvěřitelných 7 960 kilometrů. Heyerdahl tak dokázal, že podobnou cestu mohli zvládnou i původní jihoameričtí obyvatelé. Většina vědců se ale v té době stále přikláněla k myšlence, že původní obyvatelé Polynésie přišli z Asie a o žádné interakci s jinými národy neuvažovali.

Související:
Nová studie přináší vysvětlení účelu tajemných soch na Velikonočním ostrově

Kontakt prvních Polynésanů s obyvateli Jižní Ameriky podporují i počítačové simulace. Ty naznačují, že vítr a proudy by plavidlo dokázaly odnést ze severní části Jižní Ameriky až na polynéské ostrovy. Na druhou stranu ale není známo, že by měli původní obyvatelé latinské Ameriky navigační dovednosti potřebné k dosažení tak vzdálených končin.

Vědci provedli analýzu DNA osob žijících na polynéských ostrovech, šlo o obyvatele Velikonočního ostrova a dalších nejvýchodnějších atolů. Celkem nasbírali vzorky od 807 lidí ze 17 ostrovních populací a ty srovnali se vzorky čtyř jedinců žijících na různých místech v Jižní Americe před 500 až 7 400 lety. Složitou analýzou nalezli shodu u obyvatel žijících na ostrově Fatu Hiva, podle všeho se zde setkaly obě skupiny kolem roku 1150, dále pak na dalších třech ostrovech východní Polynésie, kde došlo zřejmě ke třem kontaktům v letech 1200 až 1230. Poslední shoda byla objevena na Velikonočním ostrově, kde došlo k interakci kolem roku 1380.

Existují ale i jiné scénáře kontaktu mezi Polynésany a Jihoameričany. Spekuluje se i o možnosti, že předkové osadníků Velikonočního ostrova opakovaně dopluli do Jižní Ameriky. Tuto teorii podporují výborné navigační schopnosti ostrovanů. Není ani vyloučeno, že mezi oběma národy probíhal výměnný obchod. Neexistence písemných pramenů vede k pouhým teoriím. Ty jsou ale podporovány moderními vědeckými metodami a jisté je, že k dávnému kontaktu mezi těmito civilizacemi skutečně docházelo.

Zdroje: ScienceNews, Nature




Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *