Země je jediným vesmírným tělesem, o němž víme, že hostí život. Hledači exoplanet, tedy planet mimo Sluneční soustavu, se snaží objevit planetu co nejpodobnější Zemi, avšak na potvrzení, zda se na takovém tělese vyskytuje alespoň primitivní život, si budeme muset ještě dlouho počkat a vůbec není jisté, zda k tomu dojde. Projekt SETI už dlouhá desetiletí hledá stopy signálů po inteligentním životě. Zatím však marně. Nutno však dodat, že vzhledem k velikosti vesmíru jde o hledání zrnka prachu ve všech zemských oceánech. Stopy života ale není třeba zkoumat v hlubokém vesmíru, zatím totiž ani nevíme, zda nějakou formu mimozemského života nehostí naše Sluneční soustava. Přinášíme vám přehled těles, kde lidstvo stále pátrá po známkách života, ať už současného, nebo vymřelého.
Na Marsu pravděpodobně život není, ale v minulosti tomu mohlo být jinak
Mars je v našem výběru matadorem. Ještě před sto lety lidé věřili, že je náš rudý soused plný bytostí, které budují obrovské kanály. To podporovala četná vědecko-fantastická literatura. Dnes víme, že život na Marsu s velkou pravděpodobností není. Pokud by k jeho objevu přece jen došlo, zcela jistě by se jednalo o mikroorganismy. Není také vyloučeno, že na Marsu kdysi život byl. Planeta hostila velké množství vody, což víme díky sondám Viking 1 a 2, Pathfinder, Mars Oddysey a Phoenix a průzkumným vozítkům Spirit, Opportunity a Curiosity. Voda, která je základem pro život, z povrchu planety zmizela díky poklesu atmosférického tlaku. Pokud by přece jen na Marsu život byl, musíme jej s největší pravděpodobností hledat pod povrchem, kde se rovněž nalézá určité množství ledu, které v roce 2008 potvrdila automatická sonda Phoenix. Další možností, kde by se na Marsu mohly vyskytovat nějaké formy života, jsou ledové čepičky obou pólů planety.
Ledová Europa jako horký kandidát
Europa je měsíc obíhající Jupiter a aktuálně se jedná o nejžhavějšího kandidáta na mimozemský život ve Sluneční soustavě, přestože jde o ledové těleso. Povrch Europy tvoří vrstva ledu, pod kterou se nachází tekutý oceán. Ten je podle vědců hluboký až 100 kilometrů. Toto na první pohled nehostinné místo ale může na dně obrovského oceánu hostit primitivní formy života přežívající u geotermálních průduchů, které vyvěrají z hlubin tohoto měsíce a vytváří tak teplejší místa. Vědci tyto takzvané „černé kuřáky“ na Europě předpokládají díky výskytu ledových prasklin na povrchu. Ty mohly vzniknout jen v důsledku geologické aktivity. Některé vědecké teorie jsou ale ještě odvážnější. Profesorka Monica Gradyová z Hope University v Liverpoolu tvrdí, že oceány Europy mohou brázdit tvorové podobní gigantickým chobotnicím.
Mise na Titan bude hledat stopy primitivního života
Jedním z desítek Saturnových měsíců je Titan. Ten je pro vědce natolik zajímavý, že na rok 2026 plánují vyslání sondy Dragonfly, která by měla na jeho povrch dosednout o osm let později. Titan je ledovým měsícem, ale podle odborníků není vyloučena možná přítomnost mikrobiologického života. Titan je totiž jako jediný měsíc Sluneční soustavy zahalen do husté atmosféry, ve která byly objeveny stopy organických sloučenin. Na povrchu se vyskytují jezera kapalných uhlovodíků, která mají být cílem budoucí automatické mise. Ta má potvrdit nebo vyvrátit, zda se v této vzdálené části naší soustavy vyskytuje primitivní život či nikoliv.
Nejnovějším kandidátem na život ve Sluneční soustavě je Venuše
Posledním tělesem v našem výčtu je planeta Venuše. Když 15. září 2020 americká agentura NASA oznámila, že vědci v atmosféře planety nalezli plyn fosfan, který mohou produkovat mikroskopické formy života, pro mnohé to byl šok. Někteří odborníci tuto skutečnost předpokládali již dříve, například neúnavný populizátor vědy Carl Sagan. Fosfan je sloučeninou fosforu a vodíku a na Zemi jej produkují mikroby žijící v prostředí bez kyslíku. Jenže takové organismy nemohou přežít pekelné teploty, které panují na povrchu planety, kde se teplota pohybuje okolo 400 stupňů. Pokud by Venuše hostila primitivní život, musel by být přítomen ve vyšších vrstvách atmosféry, kde se teploty pohybují v přijatelnějších mezích. Nicméně na skutečný důkaz či vyvrácení teorie života na Venuši bude potřeba detailnější průzkum, a tak zatím můžeme jen spekulovat, zda Sluneční soustava hostí živé tvory i mimo Zemi.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
