Zřejmě jednou z prvních světových a vůbec první historicky doloženou epidemií byl takzvaný Thukydidův mor, který vypukl v Athénách kolem roku 430 před Kristem. Nemoc na Peloponéském poloostově řádila čtyři roky a za tu dobu zabila čtvrtinu tamní populace.
Písemné svědectví o nebezpečném onemocnění nám zanechal historik Thúkydidés prostřednictvím díla Dějiny peloponéské války. Ten také onemocněl, ale přežil. Cenné svědectví z bojů Athén a Sparty dokazuje, jak moc velký vliv měla nemoc na sled dalších událostí. Podle historiků byla epidemie dokonce zlomovou událostí pro směřování budoucích Evropských dějin. Jednou z mnohých obětí byl totiž i Perikles, athénský vojevůdce, demokrat a především vynikající politik. Jeho ztráta tak významně přispěla k porážce Athén.
Mor, který nebyl morem
Nemoc, kterou historik popsal ve svém díle, ale rozhodně nebyla tím morem, který známe ze středověku. Popisované příznaky černé smrti zkrátka neodpovídají. Historiky proto vždy zajímalo, jaké onemocnění kosilo kolébku evropské civilizace. Podle odhadů přišlo na následky nemoci o život až 100 000 lidí. V Athénách vládl chaos, lidé přestali dodržovat zákony i náboženské zvyky, protože se domnívali, že už jsou dostatečně potrestáni. Když viděli sparťanští vojáci na hranicích hořící mrtvá těla soupeře, raději se stahovali. Nemoc tak v podstatě udělala většinu práce za ně.
Nejnovější teorie ukazují, že se mohlo jednat o břišní tyfus. Toto onemocnění, které se projevuje horečkou, nevolností, vyrážkou, omdléváním, průjmem a bez léčení vede k smrti, je podle vědců kandidátem číslo jedna na původce první doložené epidemie.
Nemoci „vyhovovala“ válka
Břišní tyfus způsobuje bakterie Salmonella enterica. I v současné době jde o velmi závažné onemocnění, zejména pro lidi s oslabenou imunitou je velmi nebezpečné a při neléčení může vést až ke smrti. Pro Athéňany zdecimované válkou tedy mohla tato nemoc znamenat velkou hrozbu. Bakterie, která se přenáší vodou a potravou, mohla mít docela slušné pole působnosti. Vyloučeny nejsou samozřejmě ani jiné nemoci jako například skvrnitý tyfus, pravé neštovice, spalničky nebo antrax. Možné je samozřejmě i zcela neznámé onemocnění.
Jak je vidět na tomto a na mnohých dalších příkladech, dějiny moderního člověka nepsali pouze válečníci, panovníci a další historické osobnosti, ale i neviditelní, a o to více zákeřní nepřátelé. Čas od času se ukáží a lidstvo zaměstnají více, než je zdrávo.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
