Rakovina. Slovo, které v sobě nese strach a nejistotu, je jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Přesto se nejedná o nemoc moderní doby. Je tu s námi odnepaměti. A dějiny boje proti ní jsou zároveň dějinami lidského poznání.
Od kraba k rakovi
Nejstarší písemná zmínka o rakovině pochází ze starověkého Egypta. V tzv. Papyru Edwina Smithe, který s největší pravděpodobností vznikl kolem roku 1600 před naším letopočtem, starověký lékař popisuje pacientku s tvrdým útvarem na prsu, kterou nelze léčit. Hippokrates žijící v antickém Řecku ve 4. století před naším letopočtem používal pro nádorové útvary s vybíhajícími cévami slovo „karkinos“, což znamená krab. Z toho pak v latině vzniklo označení cancer do češtiny překládané jako rakovina.
V hlubokém starověku a posléze i ve středověku panovalo mezi lékaři a léčiteli přesvědčení, že rakoviny vzniká v důsledku nerovnováhy tělesných tekutin, přičemž za nádory může přebytek černé žluči. Účinná léčba pochopitelně neexistovala, pouštělo se žilou, užívali se bylinky, na kožní útvary existovaly masti, ale u zhoubných nádorů nezbývalo nic jiného, než se modlit. Při tom se alespoň snažili pacientovi ulevit od bolesti, což je ostatně strategie používaná i v současnosti, pokud selžou všechny možnosti léčby.
Problémem samozřejmě bylo určení správné diagnózy. Je vysoce pravděpodobné, že za mnohými úmrtími mohla stát rakovina, aniž by byla odhalena.
Teprve objev mikroskopu v 17. století a rozvoj patologie v 19. století znamenaly v boji s rakovinou zásadní zlom. K průlomu došlo také v diagnostice. Chirurgové v této době začali odstraňovat nádory s rostoucí úspěšností, ale v mnoha případech se nemoc vracela. Proč? To ještě nikdo netušil.
Věk radiace a chemoterapie
Na počátku 20. století přišla další revoluce, kterou byl objev rentgenového záření a radioaktivity. Marie Curieová a další badatelé položili základy radioterapie, jež se stala silným nástrojem v léčbě nádorů.
První chemoterapie vznikly ve 40. letech minulého století. Vědci si všimli, že smrtící plyn yperit, který byl jako biologická zbraň použit v první světové válce, ničí buňky kostní dřeně. Zkusili tedy takovou strategii využít pro boj s rychle rostoucími nádory. Tak se zrodil nový směr léčby, jenž však s sebou nesl těžké vedlejší účinky.
V poválečných dekádách následoval bouřlivý rozvoj onkologie. Vznikaly první specializované ústavy a začala se uplatňovat kombinace chirurgického, radiologického a chemoterapeutického přístupu. Současně rostlo i povědomí veřejnosti – rakovina přestávala být tabu, o kterém se šeptá.
Moderní doba: DNA, imunita a naděje
Další zásadní obrat přineslo odhalení struktury DNA v roce 1953 a následný rozvoj molekulární biologie. Vědci tehdy pochopili, že rakovina vzniká jako soubor stovek různých změn v buňkách způsobených genetickými mutacemi. To otevřelo cestu k cílené léčbě – terapiím, které zasahují specifické chyby v DNA nádorových buněk. Druhou velkou nadějí se stala imunoterapie – tedy „vyzbrojení“ imunitního systému pacienta proti nádorům.
Personalizovaná medicína, založená na genetickém profilu pacienta, dnes umožňuje zvolit účinnější léčbu a vyhnout se zbytečné zátěži. Umělá inteligence napomáhá v diagnostice, například při čtení rentgenových snímků a histologických preparátů. Biotechnologie pak mění pohled na to, co vůbec považujeme za „léčitelné“.
Co nás čeká?
Navzdory pokroku zůstává rakovina stále velkým problémem. Některé typy, jako třeba rakovina slinivky, jsou prakticky neléčitelné. Navíc populace stárne a s tím souvisí i výskyt rakoviny u starších občanů. K tomu se zhoršuje životospráva – jsou zde fastfoody, prefabrikované potraviny, energy drinky a další potraviny, které lidskému tělu při časté konzumaci neprospívají a jsou dávány do souvislosti s třeba stále stoupajícím výskytem rakoviny tlustého střeva u třicátníků.
Nadějí však zůstává včasný záchyt, pokročilé zobrazovací metody, kombinace cílené léčby s imunoterapií a možná i genová terapie. Vědci dnes ví, že porazit rakovinu jednou provždy je hudba vzdálené budoucnosti. Přesto se tento nepřítel, který je s námi žije minimálně 1,7 milionu let – ano, z této doby pochází nejstarší fosilní důkaz o nádoru u předchůdce moderního člověka – dá občas zkrotit a mnohdy i zcela zastavit. Onkologie udělala v posledních desetiletích neuvěřitelný pokrok a co bylo ještě v polovině minulého století neléčitelné, je dnes porazitelné.
Lucie aktivně píše od roku 2017 a je hybnou silou několika magazínů. Vyhledává aktuální témata a dokáže je s ohledem na SEO srozumitelně předložit čtenářům.
