Šílené město Baarle-Nassau! Kuchyně v Belgii, obývací pokoj v Nizozemí

Nizozemské město Baarle čítá 9 000 obyvatel. Na první pohled zde není nic zvláštního. Při bližším zkoumání města se však ukáží detaily, které jej dělají výjimečným. Zaprvé: na obyčejné nizozemské maloměsto je zde až moc turistů a obchodů. Zadruhé: na některých domech jsou čísla domů s nizozemskou vlajkou, na jiných s belgickou. A zatřetí: na každém rohu je na zemi křížkem vyznačena státní hranice. Ano, jste ve městě Baarle-Nassau nebo také  Baarle-Hertog, podle toho, zda se nacházíte v nizozemské a nebo v belgické části. Toto město totiž protíná neuvěřitelně divoká hraniční čára, která je plná belgických enkláv. Místní obyvatelé zde překračují hraniční čáru třeba i stokrát denně a výjimkou nejsou domy, kde hranice vede třeba přes ložnici.

Enkláva na každém kroku

Enkláva je oddělená část státu, která je obklopena hranicí zcela jiného státu. Enkláv je na světě mnoho, ale žádná není tak podivná, jako belgické enklávy v Baarle. Ještě absurdnější je fakt, že ve dvaadvaceti belgických částech se nachází šest nizozemských mini enkláv. Abyste si tento zmatek mohli představit, podívejte se na mapku belgických a nizozemských částí.

Původ zmatku ve městě Baarle

Kuriózní hranice má původ ve středověku. Tehdejší dělení půdy mezi aristokratickými rody Brabantů a Nasavských vytvořilo situaci, kdy oba rody trvaly na takto oddělených územích. V historii je známo mnoho podobných případů, ale ty se do moderní doby podařilo vyřešit kompromisem a hranice byla vytyčena srozumitelně. Belgie vznikla v roce 1830 a již v té době byla vytvořena komise, která měla vyřešit hranici mezi oběma státy. To se z mnohých důvodů nepodařilo, a tak až v roce 1995 byly definitivně potvrzeny hraniční čáry mezi Belgií a Nizozemím.

Dveře určují, do jakého státu patříte

Je až absurdní, jaké šílené situace z nedořešené státní hranice vzešly. Domy, které protíná hraniční čára, byly dlouho předmětem sporů. Vznikaly kuriózní rozepře, třeba o tom, na jak dlouho má jít hoch na vojnu, když jeho pokoj leží v Belgii, ale zbytek domu je v Nizozemí. V Belgii byla totiž vojna kratší, a tak rodiče umisťovali dětské pokoje do Belgie.

Zmatky ukončilo až pravidlo vchodových dveří, které zařazuje dům i jeho obyvatele do toho státu, na jehož území jsou umístěny hlavní dveře do domu. Nezáleží tak, v jakém státě jsou pokoje, okna ani třeba vjezdy do dvorů. Je zde ale výjimka. Jeden dům má totiž vchodové dveře umístěné tak, že státní hranice vede přesně jejich prostředkem, a tak dům patří oběma státům. Jsou na něm jak nizozemské, tak belgické cedule. Ostatně cedule na domech jsou asi jediným vodítkem k tomu, abyste poznali, do jakého státu dům patří.

Obyvatelé Baarle z této vtipné situace těží maximum. Jsou v Nizozemí drahé pohonné hmoty? Nevadí, zajedeme pár metrů do Belgie. Je v Belgii drahé pivo? Zajedeme pro levnější do Nizozemí. Ale to není vše. Kuriózní město láká turisty a cestovní ruch tak přináší peníze jak do belgické, tak do nizozemské kasy.

Kuriózní hranice přináší i problémy

V současné době je většina problémů vyřešena. Schengenský prostor umožňuje volný pohyb osob přes hranice (v tomto případě by hraniční kontroly byly beztak nemožné) a infrastruktura je také přes všemožné zmatky dostatečně vyřešena. Některé služby ve městě prostě poskytují belgické společnosti a jiné naopak nizozemské. Výjimky ale potvrzují pravidlo a něco zůstává postaru, třeba popeláři krouží po městě jak s nizozemskou poznávací značkou, tak s belgickou. Pošty jsou ve městě také dvě.

Ve městě jsou 2/3 obyvatel nizozemské státní příslušnosti, Belgičané jsou tedy v menšině. V minulosti docházelo k určitému šikanování Belgičanů, zejména u mládeže, a tak třídy s belgickými žáky musely končit vyučování v jiný čas než třídy nizozemské. Úřady tak chtěly zamezit možné konfrontaci. V současné době je nevraživost zcela vymýcena. Oba národy jsou k sobě tolerantní přesně tak, jak tomu ve vyspělých zemích bývá.

Restaurační byznys

Dalo by se říci, že za hodně hraničních zmatků může pivo a díky němu je v Baarle tolik domů, které protíná státní hranice. Vychytralí podnikatelé kupovali záměrně pozemky, které leželi na území obou států, aby na nich mohli provozovat bary a restaurace. Poté usazovali hosty na území toho státu, kde to bylo zrovna výhodnější. Příkladů je několik. Jestliže byl v Belgii zaveden zákaz alkoholu po desáté hodině večer, popíjelo se na nizozemské straně nebo naopak. Nizozemská mládež i nyní chodí ráda na pivo do Belgie, kde už se smí nalévat od šestnácti. Tohle nikde jinde na světě neuvidíte.